Tohle dnešní číslo... tohle dnešní vystoupení věnuju speciální skupině lidí.
Věnuju ho vám všem, co jste to tam minule hodili Andrejovi.
Nekruťte hlavou, já vím, že tu jste. Já vás nesoudím! Vy jste chtěli, aby se věci konečně řídily tvrdou rukou.
Chtěli jste manažera, protože ten předchozí profesor s tou fialovou partou z toho udělal diskuzní kroužek pro záchranu plazů.
A teď sedíte doma u televize, koukáte na zprávy, do dlaní vám zarývají nehty z toho, jak zatínáte pěsti, a vlastně ani nevíte, na koho přesně máte zařvat.
Tak já vám to dneska řeknu.
Hele, lidi... když máte problém se sousedem - třeba že vám jeho pes permanentně kálí před branku - co uděláte?
Jdete tam, zazvoníte a řeknete mu: "Lojzo, ukliď si to, nebo ti to zítra hodím do schránky."
Jasná, stručná, chlapská domluva.
Normální lidi si problémy vyříkávají z očí do očí.
Ale co dělá naše politická elita?
Já jsem dneska četl, že si ti nahoře začali posílat dopisy.
Dospělí chlapi, co mají k dispozici vládní linky, zabezpečené telefony a letku.
Jeden sedí na Hradě, druhej se sluní někde na pláži, a posílají si psaníčka jak v pátý třídě pod lavicí, jestli spolu jako pojedou na výlet do Turecka, nebo ne.
A víte, proč si musí psát tyhle dopisy?
Protože tu vládní telefonní ústřednu zjevně ovládl nějaký protekční fracek.
Všimli jste si toho kluka? Toho Macinky?
To je náš nový pan ministr zahraničí za Motoristy.
Chlap z pidi strany, co prolezla do sněmovny s šesti procenty, a tváří se u toho, jako by právě vlastníma rukama vyhrál druhou světovou.
Tenhle chlap.
Tenhle arogantní úředníček z nějakýho zaprášenýho institutu, co by v normální fabrice nedostal na starost ani nákup toaletního papíru, protože by se s dodavatelem do krve pohádal o správným odstínu ruličky... ten teď stojí před kamerama a vyřvává.
A co vyřvává?
Že prezidentovi republiky "nedoporučuje" jet na summit NATO.
A že ho tam "nikdy nenapíše".
Chápete tu absurditu?
Stážista s egem velikosti zaoceánského parníku a mandátem velikosti statistické chyby peskuje bývalého šéfa vojenského výboru celé Aliance.
Macinka si zjevně myslí, že diplomacie znamená přijít do cizí hospody, skopnout místního štamgasta ze židle, plivnout na výčep a zařvat: "Odteď tu velím já a všichni mi budete říkat pane hrabě!"
Můžete generála na Hradě nesnášet.
Můžete si jeho fotku lepit doma na terč na šipky, mně je to úplně fuk.
Ale buďme aspoň na vteřinu pragmatici.
Ten chlap si s těma nejvyššíma týpkama v NATO tyká.
Má s nima odslouženo.
Mají společnou historii.
A všichni přece moc dobře víme, jak tenhle svět funguje - ty skutečný dohody se nikdy nedělají před kamerama u přečtenýho projevu.
Ty se dělají v zákulisí, u kafe nebo na chodbě, když novináři vypadnou.
Tam se handluje o zbraních, o miliardách a hlavně o tom, kdo komu zrovna kryje záda.
Doba je zlá, dneska tam prostě potřebujete chlapa, co má na ty lidi v mobilu osobní číslo.
Někoho, kdo si po ofiko večeři sedne s americkým generálem k doutníku a suše mu oznámí: "Pánové, my vám ten váš dokument zítra ráno odkýveme, ale vy nám za to na oplátku přiklepnete tenhle byznys."
Čistej, tvrdej handl.
Nic víc v tom nehledejte.
A koho tam místo toho chce poslat Macinka?
Macinku.
Chlapa, na kterýho by zavolali ochranku u vstupu, protože by si mysleli, že se jim tam ztratil na exkurzi nějakej naštvanej prodejce ojetin.
(Misantrop se napije piva, utře si pěnu z pusy a sníží hlas)
Ale víte, co je na tomhle celém cirkusu to úplně nejlepší?
Ta skutečná pointa, u který byste měli vzít ty svý televize a prohodit je oknem?
Kdo tomu Macinkovi tohle všechno dovolí.
Kdo to celé platí.
Kdo tuhle Poštu pro tebe za vaše prachy vlastně sponzoruje.
Váš Andrej.
Ano, ten nekompromisní alfa samec.
Ten velký CEO, co měl stát řídit jako firmu a ze kterého se všichni měli posadit na zadek.
Kde je ten mýtus silného lídra, co v minulých vládách vyhazoval ministry dřív, než si stihli v kanceláři zalejt fikus?
Pryč.
Místo něj máme šéfa, co mu ukradli klíče od míchačky.
Vždyť tohle je ukázková vzpoura na lodi!
Pan velkomožný majitel holdingu přenechal volný pohyb utrženému diviznímu řediteli a sám se radši zavřel do skladu k mopům, aby se nemusel hádat.
Zkuste si to představit v reálném životě.
Je to úplně přesně to samé, jako když si najmete vyhlášeného mistra stavaře na rekonstrukci baráku.
Chlap přijede v obřím SUV, má luxusní vizitky, slibuje, že to vezme pevně do ruky, že na všechno dohlédne a že o nic nebudete mít starost.
"Zřídíme to jako firmu, pane domácí!"
Vy mu s úlevou zaplatíte tučnou zálohu.
A co se stane?
Mistr druhej den odletí na Kanáry.
Na vaši stavbu pošle osmnáctiletýho, drzýho učně s kšiltem dozadu, co vám okamžitě rozmlátí úplně novou koupelnu sbíječkou.
Pak se vám vymočí do dřezu v kuchyni.
A když na něj v šoku vyletíte, tak vás ten fakan arogantně seřve, že vy tomu nerozumíte, že on je z institutu a vy jste jen "slon v porcelánu".
Vy v panice voláte svýmu slavnýmu mistrovi, svýmu CEO, ať si toho šílence okamžitě srovná.
A víte, co udělá váš mistr?
Vaše manažerské eso?
Pošle vám z pláže esemesku: "Sorry jako, já mu do toho nesmim mluvit.
On by se naštval, sebral by mi lešení a mě by vyhodili z cechu."
A já se teď ptám vás, lidi.
Tohle si necháte líbit?
Vy jste přece volili šéfa!
Chtěli jste pevnou ruku, která bude makat pro vás.
A co jste dostali?
Nejdražší podržtašku na světě.
Premiéra, co mu podřízený s šesti...pardon, už čtyřmi procenty skáče po hlavě, ničí nám reputaci a tím i byznys, dělá z vlády naprostou frašku, a on mu za to ještě mlčky děkuje, jen aby se pan Macinka náhodou neurazil a nešel si hrát na písek jinam.
Ten protekční fracek si z vašeho velkého manažera udělal obyčejnou rohožku před dveře.
A jestli si dělá rohožku z Babiše, buďte si naprosto jistí, že si ji dělá i z vás a z vašich hlasů.
(Misantrop se opře o stojan mikrofonu)
Takže se klidně smějte, přátelé.
Smějte se nahlas, protože k pláči to bylo včera a dneska máme na programu zábavu.
Jenom nezapomeňte, že ten nejlepší vtip večera se právě odehrává na váš účet.
Z největšího dravce český politiky se stal usměvavý, opálený rukojmí s vlastním tryskáčem.
A my všichni... my sedíme svázaní v zavazadlovém prostoru spolu s ním.
Díky, byli jste skvělé publikum!