Matěj Hollan
Babiš s Tykač Češky "nerozrodí".
Kulturní válka povede k opaku
Nízká porodnost je závažný problém naší civilizace.
Pokud se na to tedy nedíváme pohledem, že čím míň lidí, tím lépe pro planetu (skrz uhlíkovou stopu, ono to tak ale úplně neplatí), tak máme velmi jednoduchou matematiku:
Nízké reprodukční číslo, kdy Jižní Korea je dokonce pod 1, my se v Evropě plácáme někde kolem 1,5, vede v pár generacích k tomu, že budeme mít města duchů.
A v případě zachování klasické ekonomiky též ekonomiku duchů.
Možná celou ekonomiku překreslí AI, nyní to s větší určitostí není schopen nikdo garantovat.
Při "normálním" stavu věcí ale platí malá nábosilka, jak říká Pipi Dlouhá Punčocha, kdy ne příliš hustě zabydlená Evropa bude vymírat.
Populační řešení tu samozřejmě je a přichází samo - migrace z Asie a Afriky.
V souvislosti s klimatickou změnou, která sice v naší české vládní paralelní realitě neexistuje, ale jinak akceleruje, to spíš ani jinak nemůže dopadnout.
Když to však bereme ne čistě množstevně, nýbrž kulturně, lze předpokládat, že tradiční evropská kultura či spíše její regionální národnostní specifika bude stále více upadat, a při prostém pohledu na reprodukční číslo nejsme daleko od bodu, kdy budou "původní Evropané" v různých státech v menšině.
V uvozovkách to píšu záměrně, definice "původního Evropana" neexistuje, jsme křesťansko-arabsko-židovský kontinent, místa jako španělský poloostrov mají obrovskou arabskou historii, Evropa je od Afriky coby kamenem dohodil, žádná ostrá hranice zde neexistuje a nikdy neexistovala.
Ale je asi rozdíl mezi tradičním pálením slivovice na Horňácku a kulturními zvyky v Iráku.
Jako společnost máme zájem na tom, abychom svoji kulturu, na kterou můžeme být napříč kontinentem náležitě hrdí, udrželi.
Nízké reprodukční číslo má plejádu příčin, kupodivu nejlepší materiál k tomu jsem četl od trumpistického Think Tanku Heritage Foundation (celý jsem ho přeložil, poskytl členům vlády a kdo má zájem, rád zašlu) a mnoho z toho Desatera paní Tykač se objevuje napříč světem od ultrakonzervativních think tanků po severské progresivisty.
S nízkou porodností se potýkají všude, i tam, kde mají propracovanou politiku bydlení a maximální podporu rodin.
Ono to opravdu primárně o ekonomice a nedostatku bydlení není, akorát se to blbě poslouchá od osob, které se narodily se zlatou lžičkou v puse a byty si kupují jak párky v rohlíku.
Panské rady paní Tykač ve stylu "ať jedí koláče" si o zesměšňující reakci říkaly, aktuální rant Standa Biler o rozmnožování morčat v krabici coby představě o "lidu" a jeho množení samozřejmě obletěl republiku, ale v důsledku kultury vymírání mi v hlavě často vyskakuje jeho jiný text, a to už z roku 2012.
Se Standou jsme tehdy psali na přeskáčku pro Hospodářky, jako "mladí a neklidní" jsme byli "trendy", protože Žít Brno vlítlo do české politiky, aktivismu a satiry jako uragán, a zpětně viděno, v dost věcech jsme viděli daleko, a nejspíš jsme napsali i plno blbostí, v kterých bychom dnes souhlasnou vlnovkou nepodtrhávali.
Text "Vymření, český národní zájem" ale zestárl dobře.
Je z období Nečasovy a Kalouskovy vlády:
"Podpora rodin prakticky neexistuje: rodičovský příspěvek připomíná almužnu a rodičovská “dovolená” je tak především existenčním thrillerem; jesle a školky jsou nedostatkovým zbožím, které blokuje návrat na pracovní trh; vzdělávací systém je v dezolátním stavu, takže se česká ekonomika v budoucnu na žádný hospodářský zázrak rozhodně těšit nemůže.
Do toho máme vládu, která řeší naši autonomii na EU, z důvodů ochrany českých národních zájmů.
Nejspíš se jedná o národní zájem vymřít a zaniknout v autonomní izolaci uprostřed Evropy."
Od té doby, po vládách Sobotky, Babiše a Fialy, se toho změnilo jen velmi málo.
Situace ve školkách se asi trochu zlepšila, ale dostat se na střední je boj o život.
Proti Bruselu válčíme nadále (nebo už zase), žádná soudržná ekonomická vize tady nevznikla a nevznikne, ale nejdůležitější je ještě jiná věc:
Aby se společnost chtěla reprodukovat, musí existovat bazální shoda na tom, že se jako soudržná společnost vnímáme a že nám na nás záleží.
Jedinou takovou společností široko daleko je Izrael, což příliš nepřekvapí a důvody si každý domyslí sám.
Co překvapí víc, že se to netýká jen ultraortodoxních komunit, ale i liberalních a sekularizovaných Židů.
I tam je reprodukční číslo nad 2.
Zájem na tom uchovat kulturní identitu židovství je sdílený napříč společností.
Jejich identita je totiž reálná.
Narozdíl od toho je česká identita konstrukt.
Nemáme nic výlučného proti Polákům, Rakušanům, Slovákům, Němcům, Italům či Ukrajincům.
Jsme součástí jednoho velkého kulturního prostoru, po staletí jsme bývali součástí jedné říše či propojených říší, odlišují nás drobné kulturní či jazykové rozdíly.
Babiš s Tykač ale hledají recept pouze na to, aby se "rozrodily" Češky.
Babiš to před dvěma týdny řekl na tiskové konferenci vlády úplně natvrdo: Ukrajinské děti nejsou stejně hodnotné jako české.
Stát, který vede, nechce v porodnosti podporovat Ukrajinky, ale jen Češky.
Takhle přímo to řekl.
A na tom to celý dojede.
Představa, že si tady pod dohledem Babiše, Tykač a Bartha vyšukáme krásnou zdravou ryze českou populaci, je jednak nebezpečná, jednak imbecilní.
Nebezpečná proto, že je až moc okatě národovecky "árijská", toto šlechtění správného genofondu už tu bylo, imbecilní proto, že mezi Čechy a Ukrajinci, nebo třeba Čechy a Němci, není žádný rozdíl.
Staletí sdílené vlasti s Němci z nás učinilo slovansky mluvící germány, pokud sledujeme rodinné historie, německou stopu najdeme takřka všude, příbuznost kultur je tak velká, že nás dělí jen to, jestli jsme zrovna v té které generaci mluvili česky nebo německy.
S Ukrajinci se to má tak, že už dnes často nepoznáme Ukrajince, který utekl po začátku války 2022.
Už mluví česky natolik dobře a kulturní zvyklosti jsou víceméně totožné.
A zůstanou tu bez ohledu na finální výsledek konfliktu stovky tisíc Ukrajinců, kteří se promění záhy v Čechy a tak se začnou identifikovat, Babiš nebabiš.
S tím vším dohromady, co se teď děje, je zřejmé, že vláda rozjela velkou kulturní válku, která se ale z podstaty vede proti zhruba té půlce společnosti.
Tohle si vyzkoušel PiS a mělo to mimořádný úspěch.
Jejich bigotní vlhké, či spíš suché představy o podrobení žen, protipotratové šílenství a tak vedly k rekordnímu exodu z katolické církve a k tomu, že ta druhá část společnosti odmítla diktát plození potomků pro tuto autoritářskou vládu.
Nerozrodilo se koneckonců ani Maďarsko, a to navzdory značnému navýšení počtu manželství.
Tím, že dnes už neexistuje rodová ekonomika, chybí vnitřní hnací a plodící motor pro udržení rodu.
Společnosti se dnes koncipují jinak.
A pokud mají být dnešní společnosti úspěšné i v rámci zachování sama sebe, musí pracovat na sdíleném "narativu", který překlene příkopy kulturních válek.
Na těch je ale postaven svět sociálních sítí, který jakýmkoliv racionálním snahám o zvýšení porodnosti vráží kudlu do zad.
Ve válce pohlaví, žen proti mužům, se žádná národní rozrození konat nebudou.
Proto se to nedaří zatím otočit ani v těch severských státech.
Abychom to otočili, potřebujeme se vrátit k normálním vztahům a frekvenci sexu, co není 1,5x měsíčně, jak to dnes podle NÚDZu mezi lidma 18-25 let vychází. Armáda 30letých paniců kýženou reprodukci nevyřeší.
Sociální sítě nám na kontinentě vytváří kastovní společnost a místo, aby se s tím i politicky pracovalo, se vším respektem k tomu, že je velmi složité a nečernobílé, tak se zdejší vláda opřela do vesel nenávisti takovým způsobem, jak ještě nikdo.
Morčecí přístup, který Standa trefně popsal, prostě nutně v důsledku způsobí opak, a české vymíraní, které už v roce 2012 velmi dobře popsal a bohužel i predikoval další vývoj, se tímto stupidním rozeštváváním společnosti pouze urychlí.
I když bude Babiš každému osobně telefonovat, jestli jsme dnes už šukali.