Pavel Korec
Chci něco k Rozhlasu a televizí a budu to psát postupně, jak mi to uzraje v mysli.
Především, Český rozhlas a Česká televize (Československý rozhlas a televize) v mém srdci patří tak nějak k národním symbolům, podobně jako je znak, prapor a hymna.
Herec Zdeněk Štěpánek 21. září 1938 četl v rozhlase zprávu o britsko-francouzském nátlaku na Československo.
Rozhlas vysílal mobilizační informace, výzvy ke klidu, pokyny civilní obraně a zprávy o mezinárodní situaci.
Po dokončení okupace byl ukraden, to jest byla zavedena cenzura.
Někteří pracovníci Rozhlasu.
František Kocourek
Při německé vojenské přehlídce na Václavském náměstí 19. března 1939 vysílal reportáž, která navenek popisovala oficiální nacistickou demonstraci síly.
Ve skutečnosti do ní vkládal ironii, odstup a skryté povzbuzení.
Nacisti podle překladu nenašli závadu, ale čeští posluchači smysl „mezi řádky“ pochopili.
Nejslavnější je motiv černé vrány nad Prahou.
Místo aby pateticky oslavoval Wehrmacht, mluvil o ptáku nad městem — alegorii temného znamení okupace.
Česká televize to shrnuje tak, že Německo demonstrovalo sílu, ale Kocourek informoval posluchače o černé vráně; reportáž se díky alegorii a ironii stala jednou z výrazných prací české žurnalistiky.
5. dubna 1939, v den příjezdu říšského protektora Konstantina von Neuratha, se vysílalo německy, ale Kocourek pronesl česky úvahu „Naše řeč“.
Už samotný český proslov v takové chvíli měl symbolickou hodnotu.
Nešlo o otevřenou výzvu k odporu.
To by skončilo okamžitým zatčením.
Byla to práce s dvojím kódem: okupanti slyšeli „neškodnou reportáž“, český posluchač slyšel: vidíme, rozumíme, nejsme zlomeni.
Kocourek za tuto linii zaplatil.
Český rozhlas uvádí, že byl v protektorátu morální podporou posluchačům i kolegům; později musel z rozhlasu odejít a zemřel v Birkenau v květnu 1942.
Milena Balcarová-Fischerová — gestapo ji zatklo přímo v rozhlasové kanceláři 26. listopadu 1941; Ravensbrück; v březnu 1945 zavražděna v plynové komoře.
Vladimír Cimrhakl — technik zvukového záznamu, odboj, zbraně; odsouzen k smrti 26. července 1944; sťat na Pankráci 8. září 1944.
Josef Holas — technik ostravského rozhlasu, radiotechnik odbojové skupiny; když po něm šlo gestapo, 18. ledna 1944 se oběsil, aby neprozradil další.
Pavel Donner — redaktor Radiojournalu; 15. března 1939, když do rozhlasu vstupovali první němečtí vojáci, spáchal sebevraždu skokem z budovy.
1945
„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, každého dobrého Čecha na pomoc českému rozhlasu!
Esesáci nás chtějí vyvraždit!
Přijďte ihned!“
Padli v bitvě o Rozhlas.
František Ambrož, Bohumil Augusta, Jiří Avrat, Ladislav Bek, Zdeněk Beran, Bohuslav Beránek, Emilie Beránková, Josef Brávek, Alžběta Cimlová, Josef Čaloun, Jaroslav Červinka, Josef Červinka, Jana Červinková, Václav Čtvrtečka, Jan Dedek, Anna Derková, Marie Derková, Emanuel Diviš, František Dobiáš, Jan Dohnálek, Jan / Hanuš Doubrava, Jaroslav Dudek, Vladimír Eliáš, František Fait, Tomáš Fučík, Daniel Gärtner, Petr Gärtner, Ludmila Gärtnerová, Margita Gärtnerová, Ruth Gärtnerová, Marie Grohmanová, Josefa Hainalová, Olgar Hájek, Karel Hašek, Ota Hendrych, Jan Hlava, Evžen Hobl, Anna Hodková, Josef Holeček, Karel Holoubek, Zdeněk Horyna, Alexandr Hůla, Karel Chamra, Zdeněk Jahn, Hana Jahnová, Jiří Janouš, Jaroslav Ječman, Emil Jenčovský, Vilém Kačaba, Miloslav Kadlus, Kanju Petrov Kaněv, Přemysl Kasalický, Oldřich Kašek, František Kejda, Bohumil Klabík, Vratislav Klimakovský, František Klofáč, Eliška Klofáčová, Marie Klofáčová, František Knapp, Pavel Koblasa, Otilie Komorousová, Miroslav Košnar, Marcela Košťálová, Zdeněk Kotrba, Gustav Koula, Jiří Koutník, Oldřich Kožíšek, Josef Krákora, Jaroslav Král, Anděla Králová, Emanuel Kreis, Antonín Krejčí, Jiří Krchňavý, Josef Křížek, Adolf Kuba, Milan Kubáň, Jar. Kubelka, František Kůt, Karel Lehmann, Hans Liebert, Eman Lisner, Antonín Maček, Cyril Mach, Gustav Mach, Václav Machačka, Josef Machaň, Běla Makariusová, Božena Malečková, Václav Malý, Antonín Mareš, Antonín Matějíček, Jiří Mika, Rudolf Mika, Jiří Miko, Rudolf Miko, František Mikoláš, Karel Mikulášek, Oldřich Mirtes, Milada Mojžíšová, Václav Myška, Josef Neset, Karel Nulíček, Josef Pašek, František Patka, Karel Pavel, Marie Pavlíčková, Josef Pavlovič, František Pejša, Jaroslav Pilát, Arnošt Pitter, Josef Plachý, Josef Plášek, Jindřich Plenkl, Irma Pletichová, Karel Procházka, Vojtěch Průcha, Josef Pruchner, Eduard Prušák, Josef Přibyl, Jaroslav Roneš, Karel Sailer, František Skopec, Marie Skřivanová roz. Stříbrná, Václav Slabihoudek, Václav Slavíček, Václav Sosna, Jiří Soukup, Emanuel Steiner, Petr Strnad, Jan Střelba, Bohumil Studnička, Lubomír Stýblo, Jiří Suchomel, Antonín Svoboda, Miroslav Šíma, Jaroslav Šimůnek, František Škranc, František Špůra, František Štefán, Ludvík Štěpka, Karl Švarcbek, Stanislav Tomáš, František Tůma, František Vácha, Jaroslav Valášek, Antonín Vašátko, Václav Vážný, Václav Veselý, Mirko Věšín, Josef Vlášek, Antonín Vondryska, Emanuel Všetečka, Josef Všetečka, Zdenka Všetečková, Josef Vydra, Zdeněk Wagner, Dimitrij Waitz, František Zajíček, Jaroslav Záruba, Adolf Zelenka, Václav Zikmund, Josef Zlata, Milan Zuzánek, Anna Zvárová, Boh. Žaloudek.