Kamil Kopecký
‼ Čína naprosto ovládla poslední testy PISA.
V matematice i přírodních vědách převálcovala zbytek světa (ve čtení ji o chlup předběhl jen Singapur).
Její náskok v matematice je až děsivý: dosáhla na 612 bodů oproti průměru zemí OECD, který se letos propadl na chabých 463.
Než ale začneme panikařit a překreslovat české školství podle čínského vzoru a najedeme na drill, pojďme se podívat, co to bombastické číslo vlastně znamená.
👉1. PISA netestuje celou Čínu, ale její nejlepší regiony
V testech totiž nereprezentuje Čínu celá země, ale jen čtyři mimořádně prosperující provincie na východě (Peking, Šanghaj, Ťiang-su a Če-ťiang).
Jsou to ty nejbohatší regiony s obrovskými rozpočty na školství.
OECD to nijak netají, v tabulkách najdete poctivou zkratku „B-S-J-Z (China)“.
Problém je, že v novinových titulcích a debatách se to vždycky smrskne prostě na „Čínu“, což celkový obrázek dost zkresluje.
👉2. Pravidla neplatí pro všechny stejně
Není to tak, že by si vybraný region mohl do testů poslat kdokoli.
Ano, regionální výsledky v testech PISA najdeme běžně – ať už jde o americké státy, španělské oblasti nebo kanadské provincie.
Rozdíl je v tom, že tyhle státy je vždy vykazují NAVÍC ❗️ k celonárodnímu průměru.
USA prostě nemůžou poslat jen elitní školy z Massachusetts a Německo nesmí odevzdat jen výsledky za Bavorsko... ovšem ‼ Čína je jediný velký stát, kterému tohle prochází – celostátní průměr zkrátka neodevzdává vůbec. ‼
👉3. Ne všichni dostanou šanci si test napsat
Do testování se v Číně navíc vůbec nedostanou děti takzvaných pracovních migrantů.
PISA totiž testuje patnáctileté zapsané do škol v daném regionu.
Kvůli přísnému systému trvalého bydliště (chu-kchou) se tito žáci musí často vracet na studia do svých domovských, chudších provincií.
Takže i uvnitř oněch čtyř elitních regionů nám část populace ze vzorku nenápadně vypadne.
👉4. Extrémní dril a honba za zkouškami
Čínské děti jsou pod obrovským tlakem.
Patnáctileté čekají náročné přijímačky na střední (zhongkao) a v dálce už straší obávané testy na vysokou (gaokao).
V dotaznících PISA samotní žáci přiznávají, že se učí nejdéle ze všech účastníků na světě.
Kurikulum je centrálně řízené a děti jsou na podobné standardizované testy zkrátka perfektně vycvičené.
👉5. Učitel jako vysoce prestižní povolání
Učitelé ve velkých čínských městech mají vysoké společenské postavení.
Konkurence je obrovská, výběr přísný a neustále se dál vzdělávají.
Oproti českým kolegům odučí obvykle méně hodin týdně. . ‼
Zbylý čas ale neproflákají – věnují ho pečlivé přípravě a tomu, že chodí na hodiny svým kolegům a učí se od sebe navzájem.
👉 6. Nabízí se taky otázka, zda tyto skvělé výsledky dělají čínské žáky šťastnými a jaký mají vlastně ke škole vztah. ❤️
A tady samotná data z testování PISA ukazují obrovský paradox.
Zatímco ve vědomostech studenti z elitních čínských provincií drtivě vítězí, v dotaznících zaměřených na celkovou spokojenost se životem se propadají pod průměr zemí OECD.
Děti v dotaznících vykazují extrémní strach ze selhání – moc dobře totiž vědí, že v jejich neúprosném systému často neexistuje „druhá šance“ a propad u zkoušek znamená konec nadějí. ‼
👉 6. Nabízí se taky otázka, zda tyto skvělé výsledky dělají čínské žáky šťastnými a jaký mají vlastně ke škole vztah. ❤️
A tady samotná data z testování PISA ukazují obrovský paradox.
✅Zatímco ve vědomostech studenti z elitních čínských provincií drtivě vítězí, ❎v dotaznících zaměřených na celkovou spokojenost se životem se propadají pod průměr zemí OECD.
💀Čínské děti v dotaznících vykazují extrémní strach ze selhání – moc dobře totiž vědí, že v jejich neúprosném systému často neexistuje „druhá šance“ a propad u zkoušek znamená konec nadějí.
Škola je naprostým středobodem jejich existence a jejich pocit vlastní hodnoty je fatálně svázaný s tím, jaké mají výsledky.
Bodově sice excelují, ale je to vykoupeno obrovským stresem, úzkostmi a pocitem, že pokud nepatří k nejlepším, do systému zkrátka nezapadají (tzv. sense of belonging je u nich pod průměrem OECD). 〽️
💀🇨🇳 Ten extrémní tlak má svou cenu.
V pevninské Číně se sebevraždy dospívajících (15–20 let) mezi lety 2017 a 2021 zhruba zdvojnásobily.
Podobná data udává Hongkong: loni tam spáchalo sebevraždu 47 dětí do 19 let.
Je to víc než 30% meziroční skok a nejhorší číslo za dekádu, přestože u dospělých sebevražd naopak ubylo.
💀🇨🇿 A teď to nečekané: v Česku to vypadá podobně.
V roce 2023 si u nás vzalo život 48 dětí a mladistvých – také nejvíc za deset let.
Strmě rostou i hospitalizace po sebepoškození (pražský Motol hlásí skok z průměrných 42 případů v roce 2016 na dnešních zhruba 140).
Samozřejmě je tu nějaký přírůstek obyvatel a je třeba to pročistit, ale je to viditelné...
⁉️ Co to znamená?
Zlom přišel v obou zemích ve stejném okně.
Přitom čínský zkouškový dril (gaokao) funguje už od roku 1977 a český školák o něm v životě neslyšel.
Když se tragická křivka zvedne naráz v Šanghaji i na Vysočině, těžko to svedeme jen na asijské školství.
Jde o náraz, který potkal dospívající všude na světě.
Odborníci z NÚDZ u nás klíčovou roli připisují dozvukům pandemie, ztrátě reálných sociálních vazeb a absolutní proměně prostoru, ve kterém děti žijí.
Zůstaly uvězněné v digitálním světě – se vším, co tam na ně čeká, včetně tvrdé online agrese a kyberšikany...
... ale to je jiný bolestivý příběh, pojďme zpět k PISA a Číně.
⁉️ Znamená to tedy, že je hodnocení Číny v PISA nějaký podfuk?
👉Rozhodně ne.
Svést ten obří náskok jen na peníze a "pečlivě vybraná" data by byla chyba.
Z průzkumů totiž víme, že socioekonomické zázemí testovaných čínských dětí bylo ve skutečnosti pod průměrem OECD – a přesto excelovaly.
Na špici je navíc i Macao nebo Hongkong (které se testují celé) a skvělé výsledky dlouhodobě hlásí i Vietnam, což je země výrazně chudší než Česko.
⚠️ Závěr tedy nezní „Čína si výsledky vycucala z prstu“.
Zní spíše takto: To číslo nelze přímo srovnávat s celostátními průměry ostatních států, protože nepopisuje Čínu, ale její čtyři nejrozvinutější regiony. (Představme si, kdybychom třeba v ČR testovali jen ty nejlepší žáky z nejlepších škol třeba ve 4 největších městech... jak by to dopadlo.
👉"Chytře" vybraný vzorek vysvětluje pouze část tohoto brutálního náskoku.
Každopádně Čína evidentně má – špičkovou kvalitu učitelů, jednotné osnovy a čínské děti věnují obrovské množství času studiu.
⚠️ A rovnou říkám - žádný velký wellbeing se v Číně nekoná.