Co je terapie veřejného prostoru?

Veronika Rút
 
Co je terapie veřejného prostoru?
 
Loni jsem najezdila přes 16 000 km, strávila přibližně 200 hodin ve vlaku a téměř 50 nocí po hotelech. 
Jezdím jen tam, kam si mě radnice pozvou – do měst, která chtějí něco změnit. 
Označení „terapie“ používám už několik let, větší pozornost ale vzbudilo až loni. 
 
Přijde mi proto fér vysvětlit, co vlastně na těch radnicích dělám.
 
Zjednodušeně: pomáhám městům nastavit systém práce s veřejným prostorem tak, aby změny nebyly náhodné, konfliktní ani krátkodobé. 
Nehoníme zázraky přes noc. 
Jde o malé kroky v rámci čtyřletého volebního období a hlavně o srozumitelnou komunikaci.
 
Vizuální smog bývá nejviditelnější problém, ale skoro nikdy není tím hlavním. 
Pod ním se často skrývá chaos v procesech, nejasné kompetence, chybějící městský architekt nebo strach cokoliv otevřít. 
Bez funkčních procesů totiž nemá šanci fungovat nic – ať už jde o zeleň, mobiliář nebo pravidla pro reklamu.
 
Moje práce leží někde mezi designem služeb, fyzickým UX a vyjednáváním. 
 
UX nevnímám jen jako orientaci v prostoru, ale jako celkovou zkušenost: jak se ve městě cítíme, jaký má dopad na zdraví, vztahy, bezpečnost nebo lokální ekonomiku. 
Opírám se o data a výzkumy, ale stejně důležitá je práce v terénu a důvěra místních lidí.
 
Klíčové je zapojení lidí. 
Demokracie nefunguje silou ani shora. 
Funguje skrze vztahy, vysvětlování a schopnost domluvit se. 
Pravidla mají být pojistka pro extrémní situace, ne každodenní klacek. 
V běžném životě má fungovat hlavně lidská domluva – a ve většině případů opravdu funguje.
 
Často sedím u jednoho stolu s úředníky, politiky i podnikateli. 
Mým cílem není nikoho porazit, ale nastavit pravidla, která dávají smysl všem. 
Hodně mi v tom pomáhá i to, že sama podnikám a většinu lidí u stolu znám z pozice klienta.
 
Od roku 2019 se věnuji také lokálnímu podnikání. 
Projekty taktického urbanismu ukázaly, že kvalitní veřejný prostor může při zklidnění dopravy zvyšovat tržby provozovnám a zároveň posilovat komunitu. 
Když radnice vytvoří podmínky a podnikatelé spolupracují, nejvíc z toho vždy těží lidé ve městě – skrze kvalitu života.
 
V roce 2025 se podařilo dotáhnout spolupráci 18 měst na strategii pro výdejní boxy, vznikly příručky ke světelnému znečištění a dopravnímu značení a proběhla konference Lidé, kteří mění naše města. 
Celkem jsem pracovala s více než 35 městy po celé republice a dotáhla přes 41 koncepčních prací.
 
Není to vždycky snadné. 
Ale nedovedu si představit, že bych bez snahy posouvat stav našich měst dokázala fungovat. 
Je to terapie přirozeně i pro mě.
 
Chci navázat na myšlenky Jana Gehla a dalších, kteří věří v města pro lidi, i když narážejí na spoustu bariér – těch filozofických i úplně konkrétních ve městě.
 
Cílem je město, kde si vše vyřídíte do 15 minut chůze, kde se lidé znají se sousedy a kde veřejný prostor podporuje zdraví, vztahy i odolnost společnosti. 
To je podstata terapie veřejného prostoru: ne rychlá řešení, ale systematická péče. 
A v jádru všeho člověk.
 
Díky za skvělé projekty, pozornost, podporu i kritiku.❤ 
Jestli chcete sledovat víc, najdete mě i na herohero.co/veronikarut.
 
Edit: UX design je z angličtiny user experience design, česky „uživatelská zkušenost“. 
Jde o navrhování služeb, produktů a systémů. 
Ve veřejném prostoru řeší, jak se v něm cítíme a jestli se pohodlně dostaneme tam, kam potřebujeme.