Stanislava Gabriel Waldštejn
Pořád to opakuji… jak se chová společnost, tak jednou sklidíme takovou úrodu…aneb děti jsou vždycky zrcadlem společnosti, ve které vyrůstají.
A když dnes i nejvyšší státní zástupkyně mluví o nárůstu agresivity u dětí, není to problém jedné generace.
Je to obraz světa, který kolem sebe denně vidí.
Děti nasávají atmosféru doma, ve škole, na sociálních sítích i ve veřejném prostoru.
Vidí vulgaritu vydávanou za sílu, urážky místo argumentů, agresi místo respektu.
A bohužel často sledují i politiky, kteří staví popularitu na strachu, hněvu a rozdělování společnosti.
K tomu se přidává stále volnější výchova bez hranic a odpovědnosti.
Mnoho rodičů je přetížených, unavených nebo rezignovaných na nastavování pravidel.
Avšak děti hranice potřebují.
Ne tvrdost a ponižování, ale jasnost, bezpečí a důslednost.
Pak se nemůžeme divit, že roste agresivita, frustrace a neschopnost zvládat emoce.
Děti totiž neopakují to, co jim říkáme.
Děti opakují to, co žijeme.
Společnost, která dlouhodobě normalizuje křik, nenávist a permanentní konflikt, si nakonec tuto atmosféru vychová sama v další generaci.
A to už není jen problém školství nebo rodin. To je vizitka celé společnosti…💁♀️