Manipulátoři.cz
Společnost pro obranu svobody projevu zveřejnila text, podle něhož má být evropský „Štít demokracie“ „orwellovským názvem“ pro plán Evropské unie na zasahování do vnitrostátních voleb, cenzuru milionů občanů na sociálních sítích a financování „proevropské propagandy“.
Text dále tvrdí, že každý Evropan, který nedůvěřuje EU, vládě nebo institucím, by se mohl ocitnout v hledáčku nového Evropského centra pro demokratickou odolnost.
Takové tvrzení ale dostupné dokumenty Evropské komise nepotvrzují.
Evropský štít pro demokracii skutečně existuje.
Evropská komise ho představila jako soubor opatření, která mají posílit odolnost demokracií proti zahraničnímu vměšování, informačním manipulacím, kybernetickým hrozbám, deepfake obsahu a netransparentním vlivovým operacím.
Součástí iniciativy má být také Evropské centrum pro demokratickou odolnost.
To má sloužit především jako koordinační a informační uzel pro členské státy, kandidátské země a instituce EU.
Nejde tedy o instituci, která by podle dostupných dokumentů měla sledovat běžné občany za kritiku EU.
Klíčový rozdíl je v tom, že dokumenty EU mluví o hrozbách typu FIMI, tedy o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování.
Typicky jde o koordinované vlivové operace, falešné účty, skryté kampaně, zneužívání algoritmů, deepfakes nebo kyberneticky podporované kampaně.
SOSP z toho ovšem dělá tvrzení, že v hledáčku se má ocitnout každý, kdo „nedůvěřuje EU“.
To je významný posun: kritický názor občana není totéž co organizovaná zahraniční manipulační operace.
Podobně problematické je tvrzení o „cenzuře milionů občanů“.
Komise se v iniciativě opírá mimo jiné o nařízení DSA, tedy Digital Services Act.
To ukládá velkým online platformám povinnosti v oblasti transparentnosti, posuzování systémových rizik, reklamních repozitářů, přístupu výzkumníků k datům nebo fungování doporučovacích systémů.
Lze vést legitimní debatu o tom, zda některá opatření nemohou být zneužita nebo zda nejsou příliš široká.
Z dokumentů Komise ale neplyne, že cílem má být plošné umlčování kritiků EU, opozičních politiků nebo nezávislých novinářů.
SOSP také tvrdí, že Evropská komise chce „upravit algoritmy“ tak, aby podporovaly propagandu EU a cenzurovaly kritiky.
Ani to není přesný popis.
Komise mluví o transparentnosti algoritmů, posuzování rizik a o krizovém protokolu pro velké dezinformační operace.
To může být předmětem politické debaty, ale tvrzení o přímém nařízení podpory „propagandy EU“ a umlčování opozice je interpretace, nikoli citace z návrhu.
Další část se týká programu AgoraEU a podpory médií.
Je pravda, že EU plánuje financovat mediální sektor, mediální gramotnost, pluralitu médií a projekty související s odhalováním dezinformací.
Z toho ale automaticky nevyplývá, že všechna takto podpořená média budou „státní propagandou“.
Veřejné granty pro média a občanskou společnost samozřejmě vyžadují transparentní pravidla, jasná kritéria a kontrolu střetu zájmů.
Kritizovat rizika grantové závislosti je legitimní.
Označit celý mechanismus za plán na koupi médií je však nepodložené zobecnění.
Text SOSP pracuje i s širším rámcem, podle něhož EU údajně trestá platformy za to, že odmítají cenzurovat.
Jako příklad bývá uváděna pokuta pro síť X.
Jenže Evropská komise ji oficiálně zdůvodnila porušením transparentních povinností podle DSA: zavádějícím systémem modrých fajfek, nedostatečně transparentním reklamním repozitářem a neposkytnutím přístupu k veřejným datům pro výzkumníky.
To je něco jiného než pokuta za „málo cenzury“.
To neznamená, že evropské digitální regulace nemají být pod veřejnou kontrolou.
Naopak: pravidla pro boj s dezinformacemi, transparentnost platforem, financování fact-checkingu či veřejná podpora médií musí být nastavena tak, aby neohrožovala svobodu projevu, politickou pluralitu ani nezávislost novinářů.
Právě proto je důležité vést debatu přesně — ne zaměňovat regulaci platforem a zahraničních vlivových operací za údajný plán na umlčení každého euroskeptika.
Verdikt:
Příspěvek SOSP vychází z reálné evropské iniciativy, ale její obsah posouvá do krajní interpretace.
Evropský štít pro demokracii skutečně počítá s opatřeními proti dezinformacím, zahraničnímu vměšování, netransparentním praktikám platforem a s podporou médií.
Dostupné dokumenty však nepotvrzují tvrzení, že EU plánuje cenzuru milionů občanů, sledování lidí za nedůvěru k EU nebo umlčování opozičních politiků a nezávislých novinářů.
Jde tedy o zavádějící tvrzení postavené na směsi pravdivého základu a nepodložených závěrů.