Pavel Korec
Knížák patřil k disentu, a to ve mně budí respekt. Jako umělec mi ale byl vždycky cizí.
Myslím, že byl strašně, strašně rozporuplný. I jiný v šedesátých letech a devadesátých.
Mnohé kritické myšlenky, které vyslovoval o umění, byly správné.
Jenže zároveň působily pokrytecky, protože svědčily proti jeho vlastní tvorbě.
Jako sběratel loutek a člověk, který se zabýval jejich kulturou, byl úctyhodný.
Jako člověka jsem ho nenáviděl.
Mezi ním a mým strýcem Jiřím byl hluboký konflikt v pojetí umění.
Koncem roku 1989 vyústil v (nikoli otevřený) střet.
Ne přes média.
O to hůř, v řečech, které se vedly mezi umělci, v jejich kruzích, v zákulisí, kde se člověk nemůže pořádně bránit.
Tehdy byl Knížák zvolen rektorem AVU, prý i proto, že studentům usnadnil studium omezením nebo odstraněním povinné a nepříjemné anatomie.
Plastická anatomie je dnes, kromě kresby, volitelným předmětem.
Jiří ji považoval za základ řemesla.
A začali se silněji kritizovat.
Aby bylo jasné, kdo byl můj strýc. Jiří, nadějný Horejcův student, byl svéráz.
Nevstoupil do SSM, nesnášel komunisty, svazáky, socialistiockej realismus a všechno, co s nimi souviselo.
A hodně o tom mluvil.
Kvůli těmto postojům nemohl až na několik výjimek vystavovat ani prodávat.
Měl příjem čtyři sta korun měsíčně.
Po listopadu 1989 se mu Knížák začal mstít.
Svým vlivem mu opakovaně zablokoval už domluvené výstavy.
Na svou stranu proti němu získal i Medu Mládkovou.
Nakonec mu téměř ze dne na den vypověděl pronajatý ateliér.
Ateliér, o který strýce nepřipravili ani komunisti.
V té době u Jiřího propukla Parkinsonova choroba.
Během čtrnácti dnů musel celé své dílo odvézt a uskladnit v podkroví na chalupě.
Přestal tvořit.
Přestal se stýkat s lidmi.
Ve strýcově bývalém ateliéru pak vznikla, jak mi sám prozradil, výstava pornografických fotografií.
To všechno a mnohem víc, mám jen z jedné strany konfliktu.
Něco může být složitější.
Už na Knížáka nemám vztek.
Je mi spíš smutno z toho, co se stalo.
Z toho, jak snadno může člověk, který sám zažil bezmoc, začít používat moc proti druhému.
Co z člověkem a vztahy dělá zbytnělé ego.
Z toho, že dva odpůrci bolševiků stáli proti sobě.