Ondri Kolin
MACINKA VÍ, CO TUREK JE. A PŘESTO HO KRYJE. TO NENÍ OMYL — TO JE VOLBA.
✍️ Ondri Kolin.
Nechme na chvíli Filipa Turka stranou.
Jeho životopis známe: sbírka nacistických artefaktů, příspěvky, které Deník N popsal jako rasistické, homofobní a sexistické, nábojnice a vzkaz se šibenicí na autě zaměstnance saúdské ambasády, který dodnes prošetřuje policie, a v červenci 2026 nehoda, při níž naboural do sanitního vozu převážejícího krev — případ, který policie vede pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.
Prezident republiky ho dvakrát odmítl jmenovat ministrem s jasným odůvodněním: opakovaně prokazoval nedostatek respektu k právnímu řádu.
To všechno o Turkovi víme. A hlavně — ví to i Petr Macinka.
To je ten bod, u kterého se musíme zastavit.
Macinka není naivní pozorovatel, kterého někdo obelstil.
Není to člověk, který by se doslechl polovinu a zbytek si domyslel.
Je předseda strany, za kterou Turek kandiduje.
Je ministr zahraničí.
Zná každou kauzu, viděl každý záznam, slyšel každé prezidentovo odůvodnění.
Přesně ví, koho drží nad vodou.
A přesto říká: „Nikdy ho nepotopím a nikdy se ho nevzdám.
Držím mu palce, stojím za ním, budu za něj bojovat.”
Tady padá jakákoli výmluva.
Kdyby Macinka nevěděl, dala by se jeho podpora omluvit neznalostí.
Kdyby váhal, dal by se pochopit.
Ale on neváhá.
On ví — a kryje ho dál.
Vědomě.
Rozhodnutě.
S úsměvem.
A to znamená jediné: Macinka nese za Turka spoluodpovědnost.
Ne morální, kterou by šlo rozmělnit řečmi.
Politickou a osobní.
Kdo s plnou znalostí věci vezme takového člověka pod ochranu, ten si jeho skóre přisvojuje.
Turkova sbírka, Turkovy výroky, Turkova nehoda — od chvíle, kdy Macinka řekl „nikdy se ho nevzdám”, to nejsou jen Turkovy věci.
Jsou i jeho.
Ptejme se tedy naplno: Proč?
Proč ministr zahraničí České republiky obětuje pověst svého úřadu i celé země za věrnost jednomu muži?
Odpověď, kterou nabízí sám Macinka — že jde o „štvanici”, že za kritikou stojí „strach” z Turka — neobstojí.
Prezident se nebojí.
Právníci se nebojí.
Bojí se snad jen ti, kdo pochopili, že Motoristé postavili stranickou loajalitu nad zákon, nad slušnost i nad zájem státu.
A tady je ta část, kterou nesmíme přejít mlčením.
Když nejvyšší diplomat země s plnou znalostí kryje člověka, kterého prezident odmítl kvůli neúctě k právu, posílá tím signál.
Dovnitř: pravidla platí pro vás, ne pro naše lidi.
Ven, do Evropy: Česko má ministra zahraničí, který bez mrknutí oka zaštítí sbírku nacistických cetek a výhrůžky se šibenicí — hlavně když je to spřízněná duše z partaje.
Prezident svou roli splnil.
Řekl ne a vysvětlil proč.
Vláda to obešla.
A Petr Macinka z toho udělal svou osobní věc.
Ne omylem.
S plným vědomím toho, koho a co brání.
To si zapamatujme.
A neptejme se, jaký je Turek — to víme.
Ptejme se, proč ho Macinka kryje.
Protože v té odpovědi je schovaný účet, který jednou přijde zaplatit celá naše země.
Zajímá mě váš názor . Jak to vidíte vy?
Zdroje v prvním komentáři :
Petr Macinka (Motoristé sobě), ministr zahraničí ČR. Foto: Vox España, CC0 1.0, via Wikimedia Commons.