MŮŽOU FALEŠNÉ ÚČTY OVLIVNIT, O ČEM MÉDIA PÍŠÍ?

MŮŽOU FALEŠNÉ ÚČTY OVLIVNIT, O ČEM MÉDIA PÍŠÍ?

Abychom pochopili, proč tuhle otázku pokládám, musíme se vrátit o pár týdnů v čase.
Ve Spojených státech totiž nedávno proběhla kauza, která se týkala primárně platforem na streamování hudebního obsahu, ale která v sobě skrývá potenciálně mnohem větší nebezpečí:

Dvaapadesátiletý Michael Smith byl v září 2024 zatčen policií a 21. března letošního roku se přiznal u soudu k tomu, že připravil streamovací platformy a nepřímo i nahrávací studia nebo samotné muzikanty o více než 10 miliónů dolarů, a to tak, že...
...nejprve vytvořil pomocí generativní umělé inteligence hudební "skladby" i kompletní vizuální identitu neexistujících interpretů a kapel. Ty pak nahrál na streamovací platformy jako je Spotify, Apple Music, Amazon Music nebo YouTube Music.
...následně vytvořil robotickou "farmu" na falešné účty, které jeho hudbu "poslouchaly".
A protože platformy odměňují majitele autorských práv podle počtu streamů, inkasoval tímhle způsobem přes milion dolarů ročně na tantiémách za miliardy falešných přehrání obsahu.

Není to přitom úplná novinka.
I na jiných platformách generují falešné účty skutečné peníze.

Například Twitter, poté co se pod Muskem změnil v X, přišel s monetizačním programem pro autory obsahu a začal je odměňovat za dosahy a počet sledujících.
Tím vytvořil ze dne na den úplně novou kastu osobností, kterých byla najednou Muskova platforma plná.
A ne náhodou zastávaly silně protizápadní postoje.

Většina z nich byly do zlomového okamžiku naprostí nýmandi a lúzři.
Falešné "trolí farmy" z Ruska a Číny jim ale zajistily obří monetizaci a umožnily jim jejich obsah profesionalizovat a věnovat se mu na plný úvazek.
A podobné operace probíhají samozřejmě i na Facebooku, kde sice nejde o movitý zisk, ale často o mnohem důležitější politický nebo společenský kapitál. Roboti zajistí dosahy.
Dosahy zajistí popularitu.
Popularita zajistí vliv.

Jak to všechno ale souvisí se zpravodajskými weby?
No, jednoduše.

Redakční politika zpravodajských webů je dnes velkou měrou ovlivňována návštěvností článků, resp. se posuzuje, jaký typ titulku, jaké formulace, jaká slova a jaká tonalita generuje největší kliknutí na články.
Logicky.

Návštěvnost webu má přímý dopad na ekonomiku redakce.
Jak jsme si ale na dvou příkladech ukázali, návštěvnost čehokoliv jde velmi snadno nafingovat.
Michaela Smith to dokázal už před téměř deseti lety.
A to ani neměl k dispozici dnešní AI agenty a jiné vymoženosti.

Jak si tedy můžeme být jisti tím, že zpravodajské weby dávno neovlivňují nejrůznější aktéři tím, že generují falešnou návštěvnost například na určité manipulativní tipy titulků?
Tím spíš, když víme, že na sociálních sítích se většina lidí nikdy za titulek nedostane.
Jak si můžeme být jistí, že robotické farmy netvoří například "návštěvnost" u určitých názorových blogů, které se pak zobrazují na hlavních stránkách mediálních webů?

Odpověď je jednoduchá: Nemůžeme.
Média určitě detailně nezkoumají, jestli k nim náhodou nechodí tisíce "lidí" přes VPN.
Možná to ani zjistit neumí.
Možná to mnohdy ani zjistit nejde.

To ale neznamená, že se to neděje.
Dokonce bych si tipnul, že to všechno dávno probíhá.
A to jsme teprve ochutnali, co dokáže robotické "farmy", když se zkombinují s neustále se zlepšující umělou inteligencí.
Zatímco v minulých letech měly "trolí farmy" podobu malých telefonních ústředen se spoustou SIM karet a serverů, dnes si dokáže prakticky každý takovou trolí farmu vyrobit pomocí AI agentů a minipočítače.

Tak co, už přišel čas na to, zavést na internetu povinně ověření totožnosti?