Myslím, že je čas, aby Okamura pořádně poznal zemi svého otce

Stanislava Gabriel Waldštejn
 
Myslím, že je čas, aby Okamura pořádně poznal zemi svého otce. 
 
Když neustále útočí na Ukrajince, ať se jede podívat sám. 
V Japonsku, zemi s úplně jinou kulturou vzájemného respektu, slušnosti a chování mezi lidmi, by se možná divili, jakého křiklouna a rozdělovatele společnosti jim z Česka posíláme. 
 
Takový způsob vystupování by tam byl jen těžko přijatelný.
 
A teď k Ukrajincům. 
 
Mnozí z nich jezdí na Ukrajinu za svými rodiči, prarodiči a dalšími příbuznými, kteří nemohli nebo nechtěli odejít. 
Vyřídí potřebné záležitosti a vracejí se zpět do bezpečí. 
 
To z nich nedělá podvodníky, ale lidi, kteří mají rodiny a závazky na obou stranách hranice.
 
Pomáhají nám rozvíjet tuto zemi. 
Pracují v profesích a na pracovních místech, kde zaměstnavatelé často marně hledají české pracovníky. 
 
A že se mezi nimi občas najde někdo nepoctivý? 
Ano. 
Stejně jako mezi Čechy. 
 
Není fér soudit statisíce lidí podle jednotlivců.
 
Okamura by si měl nejprve zamést před vlastním prahem. 
Místo neustálého hledání viníků by mohl ocenit realitu, že bez práce mnoha zahraničních pracovníků by řada služeb v České republice pomalu nefungovala…
 
A jen taková poznámka na závěr….
 
Kdyby Okamura někdy potřeboval zdravotní péči, možná by se divil, kolik ukrajinských pracovníků dnes pracuje v českých nemocnicích a sociálních službách. 
Přestože o nich  mluví s pohrdáním, oni by mu ( jim)  poskytli stejnou péči jako každému jinému pacientovi. 
Profesionálně, slušně a bez ohledu na jeho politické názory.
 
A právě v tom vidím ten skutečný rozdíl….mezi rozdělováním společnosti a snahou pomáhat druhým. 
 
Proto  podobnému strašení a chování NESMÍME tleskat!!
 
Propagujme přednost slušnosti, fakta a zdravý rozum.
 
A na závěr?
Děkuju všem cizincům, kteří našli v Česku nový domov a pomáhají nám. 
 
A věřte, že bídáků, co se snaží rozvracet společnost odpornou rétorikou je méně než nás slušných, kteří si váží vaší práce, protože víme co je za ní složitého úsilí i mnohdy smutných osobních příběhů.
 
Vyspělá společnost se pozná podle pomáháním druhým….
 
A osobně nesnáším hanlivý výraz Úkáčka!