Petr Fiala
Na sítích se v souvislosti se sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně znovu objevuje tato fotka.
Se Sudetskými Němci nesouvisí.
Vznikla v roce 1990 při návštěvě europoslance Otty von Habsburka v Brně.
Bernd Posselt byl tehdy jeho asistent, pak se stal sám europoslancem za CSU.
Otty Habsburka jsem si vážil mj. proto, že v Evropském parlamentu prosadil umístění prázdného křesla pro porobené národy za železnou oponou.
V Habsburkovi i Posseltovi jsem viděl zastánce naší cesty zpět „do Evropy“, kterými taky byli a zůstali.
A k Sudetským Němcům:
Dezinformátoři tvrdí, že jim chci vracet majetky nebo že jsem tajným místopředsedou landsmanšaftu. 😉
Mám sice smysl pro absurdní humor, ale tohle už je trochu moc.
Moje rodina byla pronásledována německým nacismem.
A není to nějaká vzdálená rodinná historie.
Týká se to mých nejbližších, včetně mého otce, který byl vězněn německými okupanty.
Mohl bych tedy oprávněně stát v prvních řadách těch, kteří proti sjezdu v Brně protestují.
Ale můj postoj je jiný.
Jsem přesvědčen, že nemůžeme žít v minulosti.
Musíme ji znát, ale nezůstat v ní, naopak dělat vše pro to, aby se neopakovala.
Demokratické Německo a demokratické Česko v tom už hodně vykonaly.
Sám jsem se snažil k tomu svými silami od mládí přispět.
V tomto kontextu vnímám brněnské aktivity, a nakonec i samotný sudetoněmecký sjezd.
Je to snaha o odpuštění, smíření, ne o přepis minulosti.
Vážím si práce organizátorů Meeting Brno, odhodlání brněnských zastupitelů v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou, osobního nasazení takové mimořádné osobnosti, jakou je Milan Uhde.
A současně rozumím lidem z rodin zasažených nacismem, kteří si kladou otázku, zda už je ten správný čas a zda je Brno to správné místo.
Vést o tom normální společenskou debatu je legitimní a užitečné.
Naopak je mi špatně, když poslouchám pokrytce, kteří se po léta objímají s německými nacionalisty brojícími proti Benešovým dekretům, jak zneužívají brněnské sudetoněmecké setkání k rozdmýchávání vášní, ze kterých chtějí vytěžit politické body.
Je smutné sledovat současnou vládní koalici, která se na tom všem podílí.
Češi a Němci jsou sousedé, musejí vedle sebe a spolu v Evropě žít.
Minulost tohoto soužití je mnohdy tragická.
Naši úkolem je dělat vše proto, aby budoucnost byla jiná – přátelská, obohacující a ke prospěchu obou národů.