Noty z Kremlu: “Obrázek, který změnil Máše život ❤️
Pamatujete na Mášu Moskaljovovou?
To je ta dívka, která ve 12 letech nakreslila v ruské škole protiválečný obrázek a jejího tátu poté zavřeli.
Deník Novaya Gazeta Europe nyní přinesl pokračování jejich příběhu, který dokresluje, v jakou obludnou zemi se Rusko pod vládou Putina proměnilo.
Reportérka deníku Yulia Kaneva se s Mášou a jejím otcem setkala v Paříži, kde nyní oba od žijí.
Máše je dnes 16 let.
Vypráví o obrázku, který před 4 lety nakreslila ve své škole v Jefremovu v Tulské oblasti a kvůli kterému nakonec skončila v sirotčinci:
Máše je dnes 16 let.
Vypráví o obrázku, který před 4 lety nakreslila ve své škole v Jefremovu v Tulské oblasti a kvůli kterému nakonec skončila v sirotčinci:
„Jednoho dne jsme ve škole měli hodinu výtvarné výchovy.
Učitelka nám řekla, abychom nakreslili něco politického, i když to bylo obvykle zakázané.
Řekla, že bychom měli nakreslit něco, co by vyjádřilo naši podporu vojákům, válce a prezidentovi.“
Učitelka nám řekla, abychom nakreslili něco politického, i když to bylo obvykle zakázané.
Řekla, že bychom měli nakreslit něco, co by vyjádřilo naši podporu vojákům, válce a prezidentovi.“
Máša tehdy nakreslila ženu s ukrajinskou vlajkou, která brání malou holčičku před ruskou raketou.
„Po hodině ke mně přišla jedna ze spolužaček, jejíž otec je policista.
Zajímalo ji, co jsem nakreslila, a začala se ptát.
I když jí tehdy bylo teprve 12 let, neměla jsem se nechat zmást, nebylo to žádné nevinné dítě.“
„Po hodině ke mně přišla jedna ze spolužaček, jejíž otec je policista.
Zajímalo ji, co jsem nakreslila, a začala se ptát.
I když jí tehdy bylo teprve 12 let, neměla jsem se nechat zmást, nebylo to žádné nevinné dítě.“
Mášina spolužačka o kresbě nejprve řekla učiteli, pak řediteli školy a nakonec policii, která do školy přišla o dva dny později.
Mášu snažili přesvědčit, aby se přidala k místnímu proválečnému hnutí mládeže.
Odmítla.
Mášu snažili přesvědčit, aby se přidala k místnímu proválečnému hnutí mládeže.
Odmítla.
Policie poté prohledala byt, ve kterém žila s otcem.
Raději se přestěhovali do jiného města, její otec Alexej byl však zadržen a kvůli jeho kritice války na sociálních sítích umístěn do domácího vězení.
Máša skončila v sirotčinci.
Raději se přestěhovali do jiného města, její otec Alexej byl však zadržen a kvůli jeho kritice války na sociálních sítích umístěn do domácího vězení.
Máša skončila v sirotčinci.
Alexej se s pomocí aktivistů za lidská práva pokusil uprchnout z Ruska přes běloruské hranice.
V Minsku jej však zadržela policie a Alexej skončil ve vězeňské kolonii v Tulské oblasti.
V Minsku jej však zadržela policie a Alexej skončil ve vězeňské kolonii v Tulské oblasti.
„Dozorci vždy našli důvod, proč mě potrestat. Pokud tomu rozumím, tak dostali telefonát od FSB, aby na mě vyvinuli tlak.
Trestná cela je nástroj, jak zlomit něčí odhodlání.
Ne vždycky jsem měl matraci a často jsem musel spát jen na nezakrytém rámu postele a kolem hlavy si omotat tenkou deku, abych se ochránil před kousnutím krysami,“ vypráví Alexej.
Trestná cela je nástroj, jak zlomit něčí odhodlání.
Ne vždycky jsem měl matraci a často jsem musel spát jen na nezakrytém rámu postele a kolem hlavy si omotat tenkou deku, abych se ochránil před kousnutím krysami,“ vypráví Alexej.
Nakonec byl obviněn z „diskreditace ozbrojených sil“ a odsouzen ke dvěma letům vězení.
Máša ze sirotčince zamířila ke své matce Olze, se kterou se od narození viděla jen několikrát.
Nikdy si prý nerozuměly.
S péčí Olze pomáhali aktivisté, kteří splatili její dluhy a každý měsíc jí poskytovali peníze na pokrytí Mášiných výdajů.
Nikdy si prý nerozuměly.
S péčí Olze pomáhali aktivisté, kteří splatili její dluhy a každý měsíc jí poskytovali peníze na pokrytí Mášiných výdajů.
Máša říká, že dlouhodobý pobyt s matkou nikdy nepřipadal v úvahu: „Kde byla posledních 10 let?
Moc mi to nevadí – nikdy jsme spolu nebyly v kontaktu, takže nemělo smysl s tím teď začínat.
Jsme prostě velmi odlišní lidé.“
Moc mi to nevadí – nikdy jsme spolu nebyly v kontaktu, takže nemělo smysl s tím teď začínat.
Jsme prostě velmi odlišní lidé.“
Máša se během prvního roku a půl trestu nesměla s otcem stýkat.
„Po stovkách návštěv vězeňské správy mi konečně povolili telefonní kartu.
Nikdy nezapomenu, co se stalo potom,“ vzpomíná Alexej.
„Máša zvedla telefon…
Zeptal jsem se jí, jestli ví, kdo volá.
Nastala pauza a pak jsem na druhém konci slyšel pláč.
Proplakala všechny minuty, za které jsem zaplatil.“
„Po stovkách návštěv vězeňské správy mi konečně povolili telefonní kartu.
Nikdy nezapomenu, co se stalo potom,“ vzpomíná Alexej.
„Máša zvedla telefon…
Zeptal jsem se jí, jestli ví, kdo volá.
Nastala pauza a pak jsem na druhém konci slyšel pláč.
Proplakala všechny minuty, za které jsem zaplatil.“
Teprve v den, kdy byl propuštěn z vězení, mohl Alexej konečně znovu držet svou dceru v náručí.
Okamžik čisté radosti rychle vystřídaly obavy, že ho úřady znovu zatknou.
Agenti FSB ho dokonce varovali, že na něj po propuštění z vězení nezapomenou.
Krátce nato dvojice opustila Rusko a vydala se do Arménie.
Okamžik čisté radosti rychle vystřídaly obavy, že ho úřady znovu zatknou.
Agenti FSB ho dokonce varovali, že na něj po propuštění z vězení nezapomenou.
Krátce nato dvojice opustila Rusko a vydala se do Arménie.
Zde do příběhu vstoupil rusko-izraelský podnikatel Leonid Nevzlin, který dvojici finančně podporoval během jejich pobytu v Arménii a pomáhá jim i dnes ve Francii.
Právě zde obdržela začátkem března 2026 vízum.
Právě zde obdržela začátkem března 2026 vízum.
Máša říká, že návrat do Ruska by pro ně byl možný pouze tehdy, kdyby došlo ke změně na samém vrcholu, o čemž pochybuje, že se tak v dohledné době stane.
Oba cítí velkou nelibost vůči celému administrativnímu aparátu, který je rozdělil.
Máša pak říká, že si obzvláště neváží učitelů, kteří udávají své vlastní žáky úřadům.
„Takoví lidé budou vždy součástí života v Rusku.“
Oba cítí velkou nelibost vůči celému administrativnímu aparátu, který je rozdělil.
Máša pak říká, že si obzvláště neváží učitelů, kteří udávají své vlastní žáky úřadům.
„Takoví lidé budou vždy součástí života v Rusku.“