Pět fází smutku pod Letnou

Petr Pege
Pět fází smutku pod Letnou 

Všimli jste si, jak jsou reakce odpůrců dnešní demonstrace jako přes kopírák?
Je to fascinující studie lidské psychiky.
Můžeme na to aplikovat oněch 5 fází smutku, což je psychologická klasika.

Tady je malý průvodce tím, jak se odpůrci liberální demokracie vyrovnávají s dnešní demonstrací na Letné:

1️⃣Popření
Tolik lidí tam nebylo. Ty fotky jsou Photoshop a AI. Odečteme-li čumily a pražské Ukrajince, kteří tam šli bojovat za své peníze, byla tam jen polovina lidí.
Byl to komparz placený Sorosem a svážený autobusy z celé země.
2️⃣Vztek
Táhněte do práce, vy darmožrouti, kdo na ty vaše demonstrace vydělává?
Jsou to jen prachy do kapes Minářovy party.
Zase ty zfanatizované děti a pár zmanipulovaných seniorů s vymytými mozky.
A na podiu zaprodaní herci, které musíme živit našima rukama, já bych je hnal!
3️⃣Smlouvání
Kdyby nebylo hezky, nepřišla by ani polovina, jen se šli projít do parku.
Jsou to jen 3 procenta populace, kdyby jich bylo milion, pak bychom to brali vážně.
Kdyby nám ČT dělala takové promo jako jim, tak zaplníme Letnou i se Stromovkou.
4️⃣ Deprese
Tenhle národ je ztracený, ti lidé mají úplně vymyté mozky.
Tohle mi připomíná rok 1948.
Totalita se vrací v novém kabátě a lidi jí ještě tleskají.
Školy už neučí přemýšlet, jen slepě papouškovat propagandu.
Vychovali jsme si generaci, která nás zaprodá Bruselu.
5️⃣Přijetí
Tak jste se vyřádili, ale my rozumní si to s vámi vyřídíme u voleb.
To bylo jako besídka žáků zvláštní školy a chráněné dílny, aspoň od nich bude chvíli klid.
Jak ty ovečky Mináře následujou, je to vůl, ale tohle mu jde.
Kdo umí počítat, toho dnešní sorosovske divadlo nechává klidným.
A deset milionů normálních lidí je v klidu doma.

Svědčí to o jediném.
Demonstrace od Milion chvilek pro demokracii ťala do živého.
Kdyby byla lidem lhostejná, nereagují tak hystericky.
Pohrdlivý tón odpůrců, a to i z řad některých politiků, je důkazem, že takový projev občanské sounáležitosti nelze ignorovat.
A že v nich vyvolává smutek, obavy a vlastně i obdiv.
Protože sami by něčeho takového nedosáhli.