Petr Konečný
Pojďme si vyvrátit pár nesmyslů, které vytvořila nacistická propaganda o začátku 2. Světové války.
8. května si připomínáme konec druhé světové války.
A každý rok se opakuje stejný narativ:
Německo bylo neporazitelná válečná mašina,
Polsko padlo za pár týdnů,
Češi se vzdali bez boje.
Blitzkrieg byl zázrak.
Odpor byl marný.
Skoro každé slovo z toho je buď nepřesné, nebo přímo lež.
Německo Polsko nerozdrtilo. Přestaňme opakovat nacistickou propagandu.
Začněme od začátku.
Polsko nebojovalo s šavlemi proti tankům
Tento obraz polská kavalerie s šavlemi nabíhající na německé tanky je jeden z nejúspěšnějších propagandistických výmyslů Goebbelsova ministerstva.
A funguje dodnes.
Realitaje taková, že polská kavalerie bojovala jako rychlá pěchota.
Jezdci sesedli, zaujali pozice a stříleli z pušek, kulometů a protitankových pušek.
Koně sloužili k přesunu, ne k čelnímu útoku na ocel tanků.
Standardní výzbrojí polského jezdce od roku 1937 byl protitankový kanón Bofors 37 mm, zbraň, která dokázala na vzdálenost do 500 metrů prorazit pancíř raných verzí Panzeru III i IV.
Polsko jich mělo přes 1 200 kusů.
A stříleli účinně.
V bitvě u Mokré Wołyńská jezdecká brigáda zničila přes 50 německých tanků a způsobila přibližně 800 ztrát v jediné bitvě prvního dne války.
Německá 4. tanková divize, určená jako rychlý klín, skončila den v defenzivě.
Polské tanky nebyly zastaralé harampádí.
Polský lehký tank 7TP byl v roce 1939 technicky lepší než jakýkoliv německý lehký tank té doby.
Byl vybaven 37mm kanónem Bofors, dieselovým motorem, jako první sériový tank na světě a rotačním periskopem polské konstrukce, který se pak pod názvem Vickers Periscope MK.IV používal prakticky ve všech spojeneckých tancích druhé světové války, včetně Shermanu.
Pancíř měl silnější než německý Panzer I nebo II.
Polsko jich mělo jen přibližně 140 kusů, to bylo na průběh tažení příliš málo.
Ale tam, kde 7TP bojoval, přinášel výsledky.
Německo nevyhrálo snadno.
Zaplatilo za to.
Wehrmacht do Polska poslal přes 1,5 milionu vojáků.
A přesto: Luftwaffe přišla o přes 500 letadel trvale zničených, dalších skoro 300 bylo poškozených, celkem přes 25 % všech nasazených strojů.
Z přibližně 832 nasazených tanků bylo trvale vyřazeno 236 až 341.
Lidské ztráty: 8 000 až 16 000 mrtvých, přes 30 000 raněných.
Na tažení, které mělo být bleskové a snadné, to jsou čísla, která německé velení interně tajílo.
Polsko nebojovalo jen v obraně.
Přešlo do protiofenzívy.
Bitva na Bzuře, 9. až 19. září 1939.
Polské armády Poznań a Pomorze pod velením generála Kutrzeby zaútočily na bok německé 8. armády.
Němce to zaskočilo.
V prvních dnech protiútoku Poláci způsobili přibližně 1 500 německých ztrát, zajali přes 3 000 vojáků a postoupili o 20 kilometrů.
Německo muselo přesměrovat síly ze směru na Varšavu, aby protiofenzívu zastavilo.
To Varšavě dalo čas na přípravu obrany, která pak vydržela až do 28. září.
Tuhle bitvu nenajdete v českých učebnicích dějepisu.
Přitom šlo o největší polský protiútok celého tažení.
Polsko nepadlo proto, že bylo slabé.
Padlo proto, že 17. září 1939 vstoupil do války Sovětský svaz a udeřil z východu.
Bez tohoto útoku by Polsko bojovalo dál a způsobovalo by Německu ztráty, které by celé další tažení zásadně zkomplikovaly.
A co Československo?
Mnichov 1938 je v Česku stále vnímán jako nevyhnutelná porážka.
Jako by neexistovala alternativa.
Ale ona existovala.
Československá armáda měla v září 1938 přes 1,5 milionu mobilizovaných vojáků.
Divize byly plně mechanizované už v roce 1937, zatímco německá armáda táhla dělostřelectvo koňmi ještě v roce 1945.
Tanky LT vz. 35 a zejména LT vz. 38 byly natolik kvalitní, že je Německo po obsazení okamžitě přejmenovalo a nasadilo pod označením Panzer 35(t) a Panzer 38(t).
Tvořily páteř německých tankových sil v polském tažení a ve Francii.
Škodovy závody byly jedním z největších zbrojních komplexů v Evropě.
A to vůbec nezmiňujeme dělostřelectvo a protiletadlovou obranu, která byl bez nadsázky nejmodernější v Evropě.
Pohraniční opevnění bylo srovnatelné s Maginotovou linií ve Francii a to bez nadsázky.
Bylo budované od roku 1935, přizpůsobené sudetskému hornatému terénu.
A stíhačka Avia B-534 na mezinárodním leteckém setkání v Curychu v roce 1937 porazila všechny ostatní stíhačky, kromě Messerschmittu Bf 109.
Za ním zaostávala jen o 11 kilometrů za hodinu.
To je skoro remíza.
Mohlo Československo vyhrát?
Bez spojenecké pomoci pravděpodobně ne.
Ale způsobit Německu ztráty, které by změnily průběh celé války?
Ano, jednoznačně.
Německo v roce 1938 nebylo ta mašina, kterou známe z roku 1940.
Mělo zlomek tanků, zásoby munice na několik týdnů intenzivního boje a generály, kteří sami plánovali převrat, protože věřili, že válka s Československem by skončila katastrofou.
Místo toho Chamberlain přivezl z Mnichova podepsaný papír, o nás a bez nás.
Západ předal Německu zadarmo armádu, opevnění, arzenál a průmysl.
Část ukořistěné české výzbroje Němci vzápětí použili k vyzbrojení dalších divizí a nasadili ji proti Polsku a Francii.
Německá válečná mašina byla z velké části nafouklá propaganda
Generál von Rundstedt po válce přiznal, že Německo by nebylo schopno odolat soustředěnému útoku západních spojenců v roce 1939.
Přežilo jen proto, že 110 francouzských a britských divizí stálo za Maginotovou linií a nedělalo nic.
Generál Jodl u norimberského tribunálu připustil, že výdaje na munici, palivo a materiál v polském tažení byly tak vysoké, že Německo nemohlo současně vést podobnou operaci na západě.
Blitzkrieg nebyl nepřekonatelná doktrína.
Byl to hazard, který fungoval, dokud měl štěstí, překvapení a nečinné protivníky.
Polsko nerozdrtila německá genialita.
Rozdrtila ho koordinovaná agrese dvou supervelmocí zároveň, při naprosté nečinnosti západních spojenců, kteří měli smlouvu a nedodrželi ji.
Československo nekapitulovalo proto, že nemělo čím bojovat.
Kapitulovalo proto, že bylo zrazeno dřív, než padl první výstřel.
Opakovat narativ o slabých Polácích a beznadějných Češích neznamená být realistický.
Znamená to přebírat příběh, který pro nás napsala nacistická propaganda.
A my bychom si měli dávat pozor na to, čí příběhy opakujeme.