Visegradský jezdec + Apolena Rychlíková

Visegradský jezdec

Když jsem psal tento koment k jistému mému textu, měl jsem na mysli (ovšem nejen) i toto, co popisuje novinářka Apolena Rychlíková:

♟️„Když mi bylo 17- 18, zavolala mi tehdy neznáma holka, jestli bych nemohla chodit v Brně točit soud s Vandasem. Kdo si to trochu pamatuje ví, že se Vandas hájil sám a byla to docela jízda."
♟️„Sever Čech tehdy obcházely militantní protiromské domobrany, v kopcích kolem si náckové dělali rituály s ohněm, vlajkami se svastikou a hajlováním. Chodila jsem točit pravidelně a bylo nás tam antifašistů pár."
♟️„Zbytek tvořili mladí náckové, pro které pokyn “formální oblečení “ znamenal narvat kalhoty s pukem do vysokých těžkých bot. Jedli chlebíčky a srandovali na chodbě a bylo těžké nemít z nich srandu i strach zároveň. Bylo to v době, kdy jsem si myslela, že tohle je nějaká fáze partičky magorů."
♟️„Když jsem začala pronikat do králičí nory kolem Vávrovy nové múzy a členky SPD Nikoly Zbořilové, vynořila se tahle minulost zase - znovu ty samé tváře, které jsem vídala u Lucie Šlégrové, princezny české nazi scény, s ocelovými trubkami v Janově a kolem Vandase."
♟️„Jen byli líp oblečení a symboliku Třetí říše vyměnili za něco, čemu se pak říkalo “hipster fašismus “. Generace Identity toho byla vrcholem."
♟️„ Najednou tu nebyli vulgární a agresivní náckové, ale vystudovaní právníci, politologové, inženýři a hajlováni a vzýváni Hitlera nahradil sofistikovaně znějící slovník “remigrace” a “defend Europe” a “ochrany tradičních hodnot a rodiny”. "
♟️„Generace Identity byla přestupová fáze normalizace krajní pravice a wannabe konzervatismu. Tihle všichni lidi jsou dneska tam, kde levice a liberálové nejsou. Mají všechny varianty networků, pracují v Evropských i národních institucích, jsou v politice, mluví na nás z YouTube, podcastů a alternativních médií. Potkávají se a podporují."
♟️„ Proč to píšu? Protože to je to hlavní, co máte mít na paměti. Rozdrobenost, individualismus, neochota ustoupit ze svých pozic (a to ani o píď), morální snobismus, odcizení, echo chambers a netaktické jednání, to všechno dnes znemožňuje zastavit ten roky budovaný a dnes hladce fungující kolotoč jménem alt right, kterému se daří vyvolávat dojem, že na rozdíl od nás všech tak dokonale rozumí problémům “obyčejných lidí”."
♟️„ Zbytek politického pole tuhle schopnost ztratil, nebo téměř ztratil. Upřímně: myslím na to často."

🏇 Lehce pokráceno, odkaz na originál níže.
Point obou příspěvků je, že proti nám (svobodě, demokracii, občanské společnosti a menšinám), stojí sofistikovaná síla, do níž prokazatelně tečou americké (ultrakonzervativní) a ruské peníze a především know how.

Načež na druhé straně straně stojí partičky naivů, kteří se hádají mezi sebou, nad těmi druhými předkládanou municí, od očkování, přes (nikdy lidstvu neprospívající) absolutní svobodu slova, spalovací a elektrické motory (aktuálně tedy větrníky), nad blízkovýchodními válkami, na linii cyklista/motorista, , nebo co já vím na ose vegan/masožrout.

Jednak je to obvykle návnada na upoutání pozornosti vyhozená do prostoru šmejdy a za druhé, každý takový spor naši jednotu pro to důležité štěpí, zatímco na druhé straně se zaplétá síť od aktivistů, přes jejich neziskovky, média, až do nejvyšší politiky.
A to nepíšu zdaleka jen o České republice.

Mega nám chybí plán i struktura, kudy, kam a jak a ještě se mezi sebou hádáme a hledáme nikdy neexistující ideál.
Buď chceme, aby tady v Česku, byla i nadále demokratické a prozápadní země, nebo můžeme pokračovat tak jako dosud a sledovat, jak se mocenské těžiště pomalu nasouvá k autoritářství a k Rusku.
 
Chtěla bych se ještě vrátit k tomu, co jsem psala včera.
Když mi bylo 17- 18, zavolala mi tehdy neznáma holka, jestli bych nemohla chodit v Brně točit soud s Vandasem.
Kdo si to trochu pamatuje ví, že se Vandas hájil sám a byla to docela jízda. Sever Čech tehdy obcházely militantní protiromské domobrany, v kopcích kolem si náckové dělali rituály s ohněm, vlajkami se svastikou a hajlováním.
Chodila jsem točit pravidelně a bylo nás tam antifašistů pár. Zbytek tvořili mladí náckové, pro které pokyn “formální oblečení “ znamenal narvat kalhoty s pukem do vysokých těžkých bot. Jedli chlebíčky a srandovali na chodbě a bylo těžké nemít z nich srandu i strach zároveň.
Bylo to v době, kdy jsem si myslela, že tohle je nějaká fáze partičky magorů , a že jsme vlastně všichni antifašisti.

Když jsem začala pronikat do králičí nory kolem Vávrovy nové múzy a členky SPD Nikoly Zbořilové, vynořila se tahle minulost zase - znovu ty samé tváře, které jsem vídala u Lucie Šlégrové, princezny české nazi scény, s ocelovými trubkami v Janově a kolem Vandase.
Jen byli líp oblečení a symboliku Třetí říše vyměnili za něco, čemu se pak říkalo “hipster fašismus “.
Generace Identity toho byla vrcholem.
Najednou tu nebyli vulgární a agresivní náckové, ale vystudovaní právníci, politologové, inženýři a hajlováni a vzýváni Hitlera nahradil sofistikovaně znějící slovník “remigrace” a “defend Europe” a “ochrany tradičních hodnot a rodiny”.

Generace Identity byla přestupová fáze normalizace krajní pravice a wannabe konzervatismu.
Tihle všichni lidi jsou dneska tam, kde levice a liberálové nejsou.
Mají všechny varianty networků, pracují v Evropských i národních institucích, jsou v politice, mluví na nás z YouTube, podcastů a alternativních médií.
Potkávají se a podporují.

Proč to píšu?
Protože to je to hlavní, co máte mít na paměti.
Rozdrobenost, individualismus, neochota ustoupit ze svých pozic (a to ani o píď), morální snobismus, odcizení, echo chambers a netaktické jednání, to všechno dnes znemožňuje zastavit ten roky budovaný a dnes hladce fungující kolotoč jménem alt right, kterému se daří vyvolávat dojem, že narozdíl od nás všech tak dokonale rozumí problémům “obyčejných lidí”.
Zbytek politického pole tuhle schopnost ztratil, nebo téměř ztratil.
Upřímně: myslím na to často.
Jo a s tou kamarádkou, co mě to celé tehdy poslala natáčet, jsme dodnes kamarádky a tahle zkušenost - sledovat Vandase (dnešního kamaráda sociální demokracie lol) - mi pomohla uvědomit si, co fakt nechci.
O něj už, samozřejmě, dnes nejde.
Nebyl nikdy dost chytrej.
Ti, které si vychoval, ale už ano.