Jaroslav Jindra
Proč se mě příčí uřvaní pivní vlastenci, demonstrující proti sjezdu sudetoněmeckého krajanského sdružení?
A proč se mě zvedá žaludek z nekonečného pokrytectví SPD?
Pokusím se to věcně pojmenovat.
Sudetoněmecké krajanské sdružení neprosazuje zrušení Benešových dekretů, jak tvrdí SPD.
Naopak platnost Benešových dekretů opakovaně napadá německá AFD, se kterou je české SPD v evropské koalici.
Ne, to není vtip.
Sudetoněmecké krajanské sdružení neumožňuje na svých akcích vystoupení členů AFD a členy AFD dokonce ze spolku vylučuje.
Naproti tomu největšími odpůrci sudetoněmeckého sjezdu v Brně je právě SPD.
SPD však opakovaně a dlouhodobě podporuje AFD, obě strany byly součásti stejné frakce v EP, SPD a AFD se programově v mnohém prolínají.
Okamura a Klaus se nyní dokonce hodlají zúčastnit sjezdu AFD a pronést tam proslov.
Takže pokud SPD a Klausovi nohsledi otevřeně podporují AFD, pak podporují i zpochybňování Benešových dekretů, což jejich fanoušci neschovají za primitivní uřvanost a už vůbec ne za nenávist k sudetským Němcům až za hrob.
Je to jen obyčejné pokrytectví, popírající své vlastní proklamace, ryzí populismus, který u ignorantů sbírá politické body rozdělováním lidí prostřednictvím nejprimitivnější formy nenávisti.
To vše ve prospěch jednoho ješitného důchodce a trestně stíhaného japonského imigranta, jehož apexem politického úspěchu je jeden vyprodukovaný domácí terorista a fakt, že samotný Okamura dvakrát vytuneloval vlastní stranickou pokladnu.
Kousek od Brna dodnes existuje řada masových hrobů českou lůzou zavražděných německých civilistů a téma zločinů během divokého odsunu je u nás dodnes téměř tabu.
A světe div se, sjezdu Landsmanschaftu se jako hosté zúčastnili děti nacisty zavražděných Židů.
Zdá se vám to absurdní?
Nikoliv, je to normální, když lidé nejsou kreténi.
Právě pro tu zkušenost z prožité hrůzy mají potomci obětí nacistického zla mnohdy velké pochopení pro současnou snahu o usmíření.
Dobře chápou, že pravidlo "oko za oko" by vedlo jen o tomu, že svět zůstane slepý.
Například můj děda byl brněnský pošťák a odbojář.
Když se vrátil z Mauthausenu, musel přihlížet tomu, jak nýmandi, kteří byli celou válku zalezlí ve svých kuchyních a mnohdy udávali gestapu své sousedy, na ulici bijí, okrádají a vyhánějí jeho někdejší koncetráčnícké spoluvězně z domovů jen proto, že byli německé národnosti.
A přesně o tom to celé je.
O tom, že je nejvyšší čas být skutečně sebevědomým národem, který nemá problém podat ruku potomkům svých někdejších sousedů.
O tom, že láska k vlasti neznamená primitivní nenávist k jiným národům.