Pozemní síly AČR
První šok už mají za sebou.
Budíček nad ránem, neustálý poklus a tíha výstroje se pro ně pomalu, ale jistě stávají novou normou.
Zatímco první dny byly o tom přepnout myšlení z civilního na vojenské a naučit se základní kázni, druhý týden dobrovolného cvičení pro středoškoláky už je o tom, jak jako voják přežít a fungovat v boji.
Už to není jen o tom umět správně zasalutovat nebo se zahlásit nadřízenému.
V uplynulých dnech se naši rekruti naplno ponořili do taktiky.
Učí se nenápadně pohybovat terénem, správně se krýt, reagovat na kontakt s nepřítelem a hlavně jednat jako jeden tým.
Zjišťují, že když jde do tuhého, musí se stoprocentně spolehnout na člověka vedle sebe.
V maskáčích a s obličejem pomalovaným barvami se učí využívat stíny, rozbíjet siluetu a splynout s přírodou.
Pro mnohé z nich je to první reálná zkušenost s tím, jaké to je stát se v lese doslova neviditelným.
K tomu všemu přidali dvě dovednosti, které oddělují připravené od ztracených.
Tou první je topografie.
V éře chytrých telefonů a všudypřítomné GPS je vracíme k absolutním základům.
Do ruky dostanou papírovou mapu, buzolu a úkol zorientovat se v neznámém lese.
Najednou zjišťují, že když dojde baterka nebo není signál, je schopnost číst vrstevnice k nezaplacení.
Tou druhou, a dost možná nejdůležitější věcí, je bojová zdravověda.
Tady se nelepí odřená kolena.
Trénují aplikaci turniketů pod stresem, zastavení masivního tepenného krvácení a záchranu nebo odtažení zraněného parťáka pod palbou.
Když vám instruktor dýchá na záda a neúprosně počítá vteřiny do chvíle, kdy váš figurant “vykrvácí”, svalová paměť a dril jsou to jediné, co vás zachrání.
Když tyhle kluky a holky teď vidíme, ten posun je obrovský.
Fyzická únava je na nich sice znát, ale z party jednotlivců se před našima očima stává skutečná jednotka.
Mají za sebou polovinu výcviku a to nejtěžší teprve přijde.
Zvládli byste se dnes v neznámém terénu zorientovat jen podle mapy a buzoly?
A překvapuje vás, jak rychle se dokážou dnešní středoškoláci adaptovat na takhle tvrdé podmínky?
#letovmaskacich