Ondri Kolin
🌈 P R O J E K T C H A M E L E O N 🌈
🟥🟧🟨🟩🟦🟪
Průmysl na výrobu chaosu
🟪🟦🟩🟨🟧🟥
Říkejme mu Chameleon.
Nemá jednu tvář, jedno stálé sídlo ani jeden název.
U nás v Česku se tváří jako vlastenecké zpravodajství bojující za svobodu slova a obyčejné lidi.
V Německu jako ochránce průmyslu a ekonomické stability.
Ve Francii jako radikální hlas těch, na které systém zapomněl.
Vždy mluví jazykem oběti.
Vždy se maskuje jako jeden z nás.
Za tímto chameleonem ale nestojí frustrovaní jednotlivci u počítačů.
Stojí za ním průmyslový komplex.
Organizovaný, skrytě financovaný a řízený s chladnou korporátní přesností.
A jeho jediným finálním produktem je chaos.
Dezinformační byznys není koníček naštvaných lidí na internetu.
Je to podnikatelský ekosystém se svými vlastníky, redaktory, schválenými rozpočty a politickými klientelami.
Reklamní algoritmy automaticky umísťují inzeráty velkých značek na weby s vysokou návštěvností — bez ohledu na obsah.
Podle dat Prague Security Studies Institute si české konspirační weby takto vydělávají stovky tisíc korun měsíčně.
U největších hráčů jde o miliony návštěv ročně.
K tomu přibývají přímé příspěvky zmanipulovaných čtenářů, které dnes u mnoha projektů tvoří hlavní finanční pilíř.
A na samém vrcholu pyramidy stojí zahraniční vlivové operace financované přímo tajnými službami nepřátelských mocností.
Největším domácím hráčem jsou Parlamentní listy s přibližně 300 tisíci čtenáři denně.
Studie politologů z Masarykovy univerzity dlouhodobě upozorňují, že texty na tomto serveru systematicky využívají manipulativní techniky — nálepkování, záměrné zkreslování kontextu a soustavné vyvolávání negativních emocí.
Klíčová je přímá vazba na politickou moc.
Nový vlastník Slavomír Pavlíček v minulosti finančně sponzoroval hnutí SPD a obsahová strategie webu tuto orientaci dlouhodobě a nepopiratelně odráží.
Parlamentní listy jsou však pouze viditelná, legální část ledovce.
Pod hladinou operují struktury napojené bezprostředně na ruský státní aparát.
Po zablokování Sputniku v EU v roce 2022 ruská státní propaganda nezanikla — pouze změnila jméno a platformu.
Bezpečnostní informační služba ve svých zprávách výslovně zařadila web 42TČen a telegramový kanál neČT24 mezi přímé, technologické i personální nástupce Sputniku.
Mluvčí BIS Ladislav Šticha to v dubnu 2026 potvrdil slovy: „NeČT24 je jednoznačně a prokazatelně pokračovatelem Sputniku.
Je to dlouhodobý nástroj ruské propagandy.
O tom svědčí nejen propagandistický obsah, ale i složení redakce.”
Nejde o žádné pasivní přebírání názorů.
Když ruské ministerstvo obrany vydalo výhrůžku směřovanou českým firmám, kanál neČT24 ji v bezchybné češtině publikoval pouhé dvě minuty po jejím vydání v Moskvě.
To není novinářský postřeh.
To je koordinace v reálném čase.
Českou tvář a politickou legitimitu těmto kanálům dodávají sami čeští představitelé.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková z SPD poskytla serveru 42TČen za jediný rok patnáct rozhovorů.
Předseda Svobodných Libor Vondráček mu dal od května 2024 do dubna 2026 dvanáct rozhovorů.
Mezi další pravidelné respondenty patří Zuzana Majerová, Jana Zwyrtek Hamplová, Tomáš Doležal, Radek Koten, Jindřich Rajchl, Kateřina Konečná nebo Jiří Paroubek.
Podle bývalých ředitelů zpravodajských služeb Jana Berouna a Karla Randáka tito politici — ať vědomě za účelem politického zisku, nebo z prosté naivity — fungují jako převodové páky cizí moci.
Výsledek je v obou případech stejný: legitimují nástroj nepřátelské propagandy.
Nejvýznamnějším odhaleným případem přímého ruského zasahování na českém území zůstává kauza Voice of Europe.
BIS detailně zdokumentovala, že toto pražské centrum bylo skrytě financováno přes proruského ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka.
Jeho cílem bylo skrze síť rozhovorů a skrytých finančních injekcí ovlivnit volby do Evropského parlamentu a vybudovat síť loajálních evropských politiků.
Celá operace sídlila v srdci Prahy.
Roky bez povšimnutí.
Proč to dělají?
Zde leží klíč, který většině lidí uniká.
Rusko nevynakládá obrovské kapacity na to, aby nás přesvědčilo o dokonalosti Vladimira Putina.
To by byl naivní, snadno odhalitelný a neefektivní cíl.
Skutečný záměr je mnohem nebezpečnější a chladnokrevnější.
Z pohledu Kremlu je dezinformační průmysl asymetrickou zbraní.
Vývoj jedné moderní stíhačky stojí miliardy.
Provoz dezinformační sítě, která dokáže ochromit politický systém nepřátelské země, vyvolat chaos v předvolební kampani a nahlodat důvěru občanů v demokratické zřízení, stojí zlomek této částky.
Je to válka vedená v kognitivní sféře — bez jediného výstřelu, ale s devastujícími celospolečenskými následky.
Bezpečnostní analytici tento princip popisují jako strategii kognitivních úderů.
Cílem není lidi přesvědčit o alternativní pravdě, ale zničit koncept pravdy jako takový.
Mají jasné zadání: najít v dané zemi již existující sociální nebo ekonomické napětí — ceny energií, strach z inflace, debaty o migraci, nedůvěru k vládě — a do této rány systematicky sypat sůl.
Dohnat obě strany diskuse k takovému extremismu, aby spolu občané jednoho státu přestali komunikovat a začali se nenávidět.
Společnost paralyzovaná vnitřním konfliktem a permanentním hněvem je pro agresora cennější než společnost otevřeně proruská.
Technologická bariéra češtiny, která nás v minulosti před trollími farmami částečně chránila, podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost definitivně padla.
S nástupem pokročilých modelů umělé inteligence produkuje tento průmysl texty s bezchybnou českou gramatikou, přirozenou stylistikou i lokálním slangem.
Jeden lidský operátor v Petrohradu nebo Moskvě dnes neřídí pět falešných profilů — s podporou AI koordinuje celé armády syntetických identit.
Když tisíce botů v jedné vteřině zaplaví diskusi pod českým článkem identickým narativem, běžný čtenář podléhá klamu, že takto přece uvažuje většina.
Co to dělá s námi?
Následky nejsou abstraktní hrozbou z učebnic.
Jsou měřitelné, viditelné a hluboce bolestivé.
Mezi lety 2016 a 2019 se počet dezinformačních článků v českém digitálním prostoru zdvojnásobil na více než 180 tisíc ročně.
S příchodem dalších krizí — pandemie, války na Ukrajině, energetické krize — toto číslo dál rostlo.
Tyto operace přímo zasáhly do průběhu prezidentských voleb v roce 2023, kdy byl před druhým kolem masivně šířen záměrně sestříhaný videozáznam, na kterém Pavel zdánlivě volá po vstupu Česka do války — ačkoliv nic takového nikdy neřekl.
Video poprvé zveřejnil telegramový účet neČT24.
Stejné mechanismy dlouhodobě deformují postoj veřejnosti k EU, NATO a podpoře Ukrajiny.
Nejničivějším dopadem je ale vznik hlubokého příkopu, který se mezi námi rok od roku prohlubuje.
Část občanů byla tímto průmyslem úspěšně odříznuta od sdílené reality.
V demokracii je zdravé, že lidé mají různé názory na daně nebo školství.
Musíme však sdílet základní fakta — kdo je agresor a kdo oběť, co říkají ověřená data, jak vypadá realita ekonomických čísel.
Chameleon způsobil, že statisíce lidí v Česku dnes žijí v paralelním informačním vesmíru, kde jsou instituce vlastního demokratického státu vnímány jako primární nepřítel.
A to má přímý dopad na akceschopnost celé země.
Pokud dezinformační mašinerie přesvědčí 20 až 30 procent společnosti, že klíčové vládní rozhodnutí — modernizace armády, energetická bezpečnost, mezinárodní závazky — zničí jejich existenci, politická reprezentace často ztratí odvahu tyto kroky realizovat.
Strach z propadu preferencí přímo mění strategické směřování státu.
Bez jediného výstřelu.
Chameleon neútočí na fyzické budovy ani elektrické sítě.
Útočí na operační systém naší společnosti — na důvěru.
Když se mu podaří zničit víru v to, že volby jsou regulérní, že nezávislá média informují pravdivě, že soudy měří všem stejně a že spojenci dodrží své závazky — demokracie se zhroutí sama zevnitř.
Co s tím?
Řešením není plošná cenzura.
Ta by dezinformačnímu průmyslu dodala žádané argumenty o totalitě a mučednictví.
Účinná obrana musí být trojí.
Za prvé důsledná mediální gramotnost — schopnost kriticky analyzovat zdroj informací, identifikovat manipulativní techniky a porozumět tomu, jak algoritmy sociálních sítí záměrně monetizují náš hněv a strach.
Za druhé ekonomický tlak — iniciativy jako Nelež dlouhodobě apelují na odpovědnost velkých firem, aby stahovaly inzerci z webů s prokazatelně manipulativním obsahem.
T-Mobile, Česká spořitelna a další se již od těchto webů odvracejí.
Bez finančních zisků se tento byznys model hroutí.
Za třetí politická odpovědnost — veřejní činitelé, kteří opakovaně poskytují rozhovory a legitimitu prokázaným platformám cizích vlivových operací, musí za to čelit jasné společenské reflexi od svých voličů.
Chameleon přežívá a prosperuje, protože dokonale zneužívá naše vlastní pravidla hry — svobodu slova, otevřenou informační společnost a demokratické instituce.
Využívá naši svobodu k tomu, aby ji s trpělivou, chladnokrevnou důsledností zničil zevnitř.
Vaše mysl je hlavní bitevní pole této války.
A na rozdíl od Chameleona — vy už o tom teď víte.