Aleš Studený
Prší a tak je čas dokončit resty.
Před pěti lety jsem si řekl, že už mě nebaví sledovat statistiky o nakažených a že se zpětně musím podívat na konečná data o COVID, až opadne to šílenství a emoce.
Tak jsem zpracoval tuto zajímavou datovou analytiku z dat ČSU (Český statistický úřad) ze skutečně mrtvých lidí, žádní nakažení, nic co jde okecat.
V novinách se můžete dočíst, že nemoc COVID-19 způsobila celosvětově přes 7 milionů hlášených úmrtí od počátku pandemie (jde o „reported deaths“).
Oficiálně u nás uvádíme 44 476 úmrtí (podle ČSÚ/ÚZIS statistiky příčin smrti v ČR: COVID jako základní příčina smrti).
Někteří si dodnes myslí, že to jsou přifouklá čísla a o nic vlastně nešlo jen běžná chřipka.
Tak co na to data o absolutní úmrtnosti v ČR?
V letech 2020–2023 jsme měli o 53 544 nadprůměrných úmrtí (viz graf nahoře a červená plocha, podle dat ČSÚ).
Nadúmrtnost zahrnuje i nepřímé dopady pandemie (odložená péče, zhoršení chronických nemocí, post-covid komplikace…).
Bohužel se ukázalo, že počet mrtvých vychází ještě výš než „oficiální covidové“ úmrtí.
A to zhruba o 20% ☹️
V mezinárodním srovnání patří ČR mezi nejvíce zasažené země.
Pro představu v Kanadě nebo Velká Británii umřela pouze polovina lidí co u nás (přepočteno na počet obyvatel).
Dnes máme i možnost se zpětně podívat na očkování opředené taky mnoha konspiračními teoriemi.
Pro představu: celosvětově bylo podáno zhruba 13,5 miliardy dávek a alespoň jednu dávku dostalo asi 70,6 % světové populace, tedy přibližně 5,7 miliardy lidí. To je důvod, proč dnes máme k bezpečnosti vakcín velmi robustní data.
Na základě velkých studií a přehledů z let 2021–2025 se ukázalo, že nejčastější obavy se nepotvrdily:
- Neplodnost žen: nebyl prokázán pokles plodnosti ani zhoršení šancí na otěhotnění.
- Neplodnost mužů: nebyl prokázán dlouhodobý negativní vliv na spermatogenezi ani fertilitu.
- Vliv na těhotenství: očkování se neukázalo jako škodlivé pro průběh těhotenství ani porod (naopak chrání před těžkým covidem).
- Kojení: očkování kojících matek je považováno za bezpečné; v mateřském mléce se objevují protilátky chránící i dítě.
- Senioři (65+): bezpečnostní profil je srovnatelný a přínos je největší, protože riziko těžkého covidu a úmrtí je u seniorů výrazně vyšší.
- Opakované dávky: data neukazují, že by opakované přeočkování zvyšovalo výskyt závažných nežádoucích účinků nebo celkovou úmrtnost.
- Děti a mladší věk: data ukazují, že vakcíny jsou obecně bezpečné; u zdravých dětí je ale riziko těžkého covidu nízké.
Závěr studií i aktuální odborný konsenzus založený na datech z let 2021–2025 je, že bezpečnostní profil Covid vakcín je vysoký: drtivá většina vedlejších účinků je mírná a přechodná, závažné efekty jsou vzácné.
A teď to zásadní „exces mortality po vakcinaci“: v posledních letech se šířily i virální příběhy z Japonska o „masových úmrtích po vakcínách“.
Fact-checking k tomu výslovně uvádí, že citovaná studie neprokazuje „explozi úmrtí mezi očkovanými“ – pracuje s nadúmrtností v čase a neprokazuje kauzalitu vakcíny.
V Japonsku bylo uznáno 53 případů úmrtí jako “možná související s očkováním” v populaci ~100+ milionů naočkovaných).
A tím se dostáváme zpět na začátek.
Proč se nás epidemiologové a stát snaží chránit vakcínou?
U nás bylo za celé období nahlášeno na SÚKL celkem 198 podezření na úmrtí po vakcíně (k 1. 6. 2024) a u jednoho případu byla příčinná souvislost s vakcínou hodnocena jako velmi pravděpodobná.
Tato čísla zároveň zhruba odpovídají řádu hlášení v rámci EU (po přepočtu na počet podaných dávek).
Takže v logice populační medicíny to vypadá tak, že pravděpodobně došlo k jedné velmi pravděpodobné tragédii (a desítky až stovky hlášení podezření), ale proti tomu stojí desítky tisíc nadúmrtí v ČR během pandemických let.
Epidemiolog se dívá na celek.
Ukazovat mu jeden konkrétní příběh člověka jako „důkaz, že to celé bylo špatně“, je mimo kontext.
Jistě ho to mrzí – ale jeho práce je chránit co nejvíc lidí a snižovat škody pro celou společnost ve „válce s patogeny“, kterou lidstvo vede od počátku života.
Epidemiologie je jedna z klíčových lékařských disciplín, protože řeší schopnost celého lidstva bránit se nebezpečným patogenům – virům a bakteriím.
Jsou to jedny z mála nemocí, které na nás útočí „jako na celek“ a někdy v masovém měřítku.
Je to náročné v tom, že to vyžaduje společné úsilí celé společnosti: na každém z nás závisí.
A to je těžké obzvlášť v dnešní individualizované společnosti a v prostředí narušené globální politiky.
Tak hodně zdravíčka ♥️
Ať pravda nakonec zvítězí 👌
...někdy jí to trvá třeba 5 let. 😉
Jinak doporučuji k tématu knihu: Neviditelní zabijáci / Mark Olshaker, Michael T. Osterholm.