Mikuláš Kroupa
Štěpán Gavenda.
Vzpomněl jsem si na něj, když jsem teď kdesi četl, že bychom se my Evropané nebránili, kdyby nás russaci napadli.
Věřím, ze bychom se rvali jako lvi!
Akorát musíme v sobě probudit cosi, co měli tihle lidé v sobě.
Za války partyzán, za komunismu neuvěřitelný odbojář, zachránil spoustu lidí, převedl přes hranice minimálně 60 lidí, vybudoval rozsáhlou zpravodajskou síť informátorů.
Komunistickými orgány byl několikrát zadržen a za svou činnost odsouzen dvakrát k trestu smrti.
Pro své odvážné činy se stal legendou třetího odboje, jemuž dnes historici v nadsázce přezdívají "český Rambo".
Naverbován byl v listopadu 1948 jako kurýr československé zpravodajské skupiny operující ve Spolkové republice Německo pod vedením majora Františka Bogataje, velitele někdejší válečné britské paraskupiny Carbon.
Gavenda byl například po udání v Jirkově na Chomutovsku zatčen a předveden na místní stanici Státní národní bezpečnosti, ze které ovšem utekl.
Nehledě na riziko se přesto vydal do městské věznice, kde byl držen jeho německý kamarád s manželkou a její matkou.
Přemohl strážného a do cely se dostal s pomoci nože a kusu drátu.
Všichni pak utekli do Spolkové republiky Německo.
Při dalším zatčení byl Gavenda v pověstném vězení domeček na Hradčanech vystaven brutálnímu mlácení sadistického správce věznice Františka Pergla.
I když byl Gavenda při výslechu svázán, podařilo se mu Pergla překvapit a udeřit ho několikrát nohou židle do hlavy tak, že musel být z místnosti odvlečen. Gavenda měl prohlásit: "Vím, že dostanu špagát, ale nikdo mě tu třískat nebude."
Rozsudek trestu smrti mu byl později změněn na doživotí.
Z věznice Leopoldov na jižním Slovensku se mu však podařilo s dalšími pěti vězni 2. ledna 1952 uprchnout do Spolkové republiky Německo.
Nehledě na značné riziko odešel již 19. října 1952 opět do Československa s dalším zpravodajským úkolem.
Na zpáteční cestě byl ovšem za dramatických okolností na hranicích s východním Německem zadržen sovětskou hlídkou.
Štěpán Gavenda stanul za svou činnost opět před soudem a 15. dubna 1954 jako "nenapravitelný a všeho schopný zločinec" odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 28. června 1954 v pražské pankrácké věznici.
Urnu s Gavendovým popelem komunistické úřady zničily.