Pozemní síly AČR
Norsko má zhruba polovinu obyvatel Česka.
Přesto právě sem jezdí vojáci NATO učit se bojovat v podmínkách, v nichž nízké teploty ohrožují životy vojáků, zamrzá technika a každý přesun, který by jinde byl hračkou, se mění v náročnou logistickou operaci.
Norové vědí, co dokáže jejich podnebí udělat s člověkem i strojem.
Stali se proto učiteli válčení v extrémním chladu.
Sídlí zde alianční Centrum excelence pro operace v zimních podmínkách a při cvičení Cold Response 2026 se nad polárním kruhem sešlo přes 32 000 vojáků ze 14 spojeneckých zemí.
Trénovali obranu severního křídla Aliance tam, kde příroda neodpouští ani malou chybu.
V mrazu může rozhodovat špatně utažená bota, mokrá rukavice nebo motor, který odmítne nastartovat.
Pot se po zastavení mění v led, baterie ztrácejí výkon a každé kilo navíc se v hlubokém sněhu pronese dvakrát.
Romantika severu končí ve chvíli, kdy v něm musíte několik dní bojovat.
Norsko přitom musí bránit zemi táhnoucí se přes 1 700 kilometrů, členité pobřeží, arktické vody i 198 kilometrů hranice s Ruskem.
Kdyby spoléhalo jen na profesionální vojáky, byla by to rovnice, která nevychází.
Norové ji proto počítají jinak: obrana není pouze práce lidí v uniformě, ale schopnost celé společnosti rychle se postavit na nohy.
Základem norského receptu na obranu je zapojení všech občanů.
Branná povinnost platí pro muže i ženy - genderově ji sjednotili už v roce 2015 jako první země NATO.
Ne každý ale nastoupí - výběr je selektivní.
Ti, kteří službou projdou, ale vytvářejí širokou základnu lidí s vojenským výcvikem, kterou je možné povolat v případě ohrožení země.
Další vrstvu tvoří Domobrana se 40 500 příslušníky.
Její jednotky znají své obce, přístavy, silnice i kritickou infrastrukturu.
Díky tomu mohou chránit důležitá místa a reagovat tam, kde jsou stálé jednotky příliš daleko.
Nejsou to zálohy čekající ve skladu.
Jsou to lidé, kteří žijí tam, co mají bránit.
Norsko navíc rozšiřuje svou pravidelnou armádu.
V roce 2025 vytvořilo novou Finnmarkskou brigádu.
Do roku 2032 ji chce posílit o další pěchotu, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i podpůrné jednotky.
Zároveň buduje zásoby munice a zázemí pro přijetí spojenců.
Malý stát tím vysílá velmi velkou zprávu: bezpečnost nezačíná ve chvíli, kdy přijde krize.
Začíná roky před ní.
Norsko proměnilo mráz, vzdálenosti i malou populaci z nevýhod v součást své obrany.
A my jsme rádi, že máme v NATO tak otužilého spojence.
Která část norského přístupu by podle vás nejvíc prospěla i obraně Česka?