Stanislava Gabriel Waldštejn
Pořad /Máte slovo/ si běžně nepouštím, ale dnes jsem udělala výjimku.
A stálo to za to!
Michaela Jílková přesně udeřila hřebíček na hlavičku.
Zástupce SPD neměl pořádnou odpověď, jen opakoval naučené fráze a prázdné bláboly.
A bylo dobře, že mu připomněla i velmi přátelské vztahy části SPD s AfD, stranou známou svými radikálními postoji.
SPD si dlouhodobě vybírá témata, na kterých se dá snadno vyvolat strach a emoce.
Jednou jsou to Romové, pak uprchlíci, Ukrajinci, dnes sudetoněmecký sjezd v Brně nebo Němci obecně.
Okamura vždy vytáhne kontroverzní téma, rozjede hysterii, rozdělí společnost a snaží se na tom politicky získat body.
Jenže za těch 13 let v Poslanecké sněmovně SPD lidem reálně skoro nic nepřinesla.
Žádné zásadní zlepšení života občanů, žádné skutečné řešení problémů.
Jen neustálé hledání nepřítele, vyvolávání zloby a politický marketing postavený na emocích.
Jejich cíleně vytvářená nenávist by se dala krájet.
A není to žádná obhajoba vlastenectví.
Vlastenectví totiž neznamená štvat lidi proti sobě.
Tohle je politika strachu, hněvu a touhy po moci.
Protože když je společnost rozdělená, vždy se snáz najdou lidé, kteří podlehnou jednoduchým viníkům a nenávistným heslům.
A právě proto je důležité se ozývat.
Ne kvůli hádkám, ale kvůli tomu, aby se z nenávisti nestala norma.
Díky všem, kteří ještě dokážou stát na straně slušnosti, rozumu a lidskosti.