Úvod

DEZINFORMACE

Dezinformace jsou nepravdivé, nepřesné nebo zavádějící informace, které jsou záměrně vytvořeny a šířeny s cílem ublížit, manipulovat, ovlivnit úsudek nebo zmanipulovat veřejné mínění.

Základní znaky dezinformací zahrnují:

Záměrnost: Na rozdíl od misinformací (které vznikají omylem) je u dezinformací úmysl škodit či klamat.
Škodlivost: Cílem je vyvolat strach, nedůvěru v instituce nebo ovlivnit politické/společenské procesy.
Kontext: Často využívají manipulaci s fakty, vytržení z kontextu, konspirační teorie nebo propagandu.

Klíčové rozdíly v terminologii:

Dezinformace (Disinformation): Záměrná lež.
Misinformace (Misinformation): Neúmyslné šíření nepravdy (např. sdílení zprávy, o které si myslím, že je pravdivá, ale není).
Malinformace (Malinformation): Založená na faktech, ale použitá mimo kontext s úmyslem ublížit.
Fake news: Senzační, smyšlené zprávy, které se tváří jako mainstreamová média.
Hoax: Poplašná zpráva (falešná informace) šířící se internetem.

Dezinformace mohou mít podobu upravených fotografií (deepfakes), zmanipulovaných dat nebo konspiračních narativů šířených za účelem zisku nebo politického vlivu.

Výdělky dezinformačních webů z reklamy
My a dezinformace
Lež není názor a názor není lež
Kdo je dezinformátor? Často používáme pojmy špatně
Definice dezinformací a propagandy

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Botí farmy a tichá manipulace veřejné debaty
Mráček Miroslav - Facebook

Představte si blízkou budoucnost, kde náš online svět zahltí botí farmy.
Digitální prostředí dnes není tak přirozené, jak se na první pohled zdá. Na sociálních sítích existují profily, které nepatří skutečným lidem, ale umělé inteligenci.
Tyto účty dokážou psát komentáře, zapojovat se do diskusí, sdílet obsah a přesně napodobovat chování běžných uživatelů.
Pro většinu lidí je téměř nemožné rozeznat je od reálných osob.

Původně šlo o technologii určenou k automatizaci jednoduchých úloh, protože bez umělé inteligence nebyla příliš sofistikovaná.
Dnes však botí farmy slouží i k cílenému ovlivňování veřejného mínění.

Když takové účty začnou podporovat určité téma, reagovat pod konkrétními příspěvky nebo vstupovat do diskuzí, dokážou postupně měnit jejich atmosféru.
Jeden profil nic nezmůže, ale celá armáda takových účtů už dokáže vyvolat viditelný posun.
Tím vznikají botí farmy.

Princip je jednoduchý.
Nakoupit tisíce mobilních telefonů a napojit je na počítač, kde každý telefon představuje jeden uživatelský účet.
Vše pak ovládá jeden člověk u počítače.
Taková farma o tisících uživatelích se následně prodává jako služba na internetu.

Pokud je navíc podobná skupina účtů řízena marketingovou agenturou, firmou, nebo dokonce politickou stranou, stává se z ní nástroj schopný zásadně ovlivnit vnímání reality.
Pod příspěvky se začnou objevovat stovky pozitivních komentářů podporujících jednu stranu, které nepíší skuteční lidé, ale automatizované profily.

Oponenti jsou zahlceni kritikou, která nevzniká spontánně, ale je generována s přesně definovaným cílem.
Tyto farmy dokážou vytvářet klamný dojem, že určitý politik, nebo názor, má obrovskou podporu.
Algoritmy sociálních sítí tento uměle vytvořený zájem vyhodnotí jako populární trend a zviditelní ho ještě více.
Naopak, na veškerý obsah oponentů může aplikovat sníženou viditelnost.

Vzniká tak začarovaný kruh, kdy umělá aktivita působí jako skutečná společenská nálada a dostává se před oči tisíců lidí.
Tento princip lze aplikovat na celý online prostor a na jakoukoli veřejnou diskuzi.
Realita se pak výrazně liší od toho, co vidíme na obrazovce.

Manipulace na sociálních sítích nemusí mít jen formu umělého posilování jednoho názoru, ale velmi často funguje i opačně.
Cílem může být i zesměšnit oponenta, odradit kritické hlasy, nebo rozbít diskuzi natolik, že se v ní běžní lidé přestanou cítit bezpečně.
Stačí několik desítek provokativních či útočných komentářů a většina uživatelů raději ustoupí.
Ve výsledku zůstane prostor otevřený pouze jednomu hlasu, který navíc vůbec nemusí být autentický.

Častá je i technika zahlcení.
Do diskuze se během krátké chvíle nahrnou stovky, nebo tisíce generovaných komentářů, které postupně utopí vše, co tam napsali skuteční lidé.
Na první pohled to může vypadat jako zájem veřejnosti.
Ve skutečnosti ale jde o řízené přepisování celého prostoru, ve kterém už pravá debata nemá šanci.

Na Facebooku se k tomu přidává ještě jeden prvek.
Zobrazují se pouze takzvané relevantní komentáře, což v praxi funguje jako tichá forma cenzury.
Pokud člověk neklikne na tlačítko „Zobrazit všechny komentáře“, vidí jen to, co algoritmus vyhodnotí jako vhodné.
A právě tyto relevantní komentáře jsou často ty, které odpovídají algoritmickému „zájmu“, nikoli realitě.
Bohužel tento algoritmický „zájem“ je právě to, s čím se dá manipulovat.

Veřejný prostor tak postupně přestává odrážet skutečné názory lidí.
Začíná odrážet jen toho, kdo má dostatek prostředků, technologií a motivace vytvořit vlastní verzi reality.
A to je problém, který má přímý dopad na zdravé fungování demokracie.

Ale největší nebezpečí spočívá v tom, že většina lidí netuší, nebo nebude tušit, že reaguje na umělé profily.
Můžeme je tak falešně vnímat jako skutečné osoby, jejichž názory jsou autentické.
A když se jich v budoucnu objeví tisíce, můžeme mít falešný dojem, že se jedná o postoj většiny.
Tyto online války tak do budoucna mohou u spousty lidí vyvolávat naprosto nekomfortní emoce.
Proto je dobré o tom vědět.

Nedovolte, aby někdo váš názor a emoce ovládal.
Venku je spousta labyrintů, manipulací a her o peníze.
Uvnitř je ráj srdce.
Je dobré se nad tím pozastavit a zamyslet.

HYBRIDNÍ VÁLKA

Hybridní válka je způsob konfliktu kombinující otevřené vojenské akce s nevojenskými metodami, jako jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ekonomický nátlak a sabotáže.
Cílem je destabilizovat soupeře, často s využitím skryté identity útočníka (tzv. věrohodná popíratelnost).
Mezi synonyma patří alternativní válka, nelineární válka nebo hybridní působení.

Klíčové prvky a příklady:

Informační a psychologické operace: Šíření dezinformací na sociálních sítích, propaganda a snaha rozdělit společnost.
Kybernetické útoky: Napadání kritické infrastruktury, vládních systémů nebo firem.
Ekonomický nátlak: Zneužívání závislosti na energiích nebo obchodní embarga.
Skryté vojenské akce: Využití "zelených mužíčků" (neoznačených vojáků), polovojenských jednotek nebo podpora separatistů.
Příklady: Ruská anexe Krymu (2014), výbuchy ve Vrběticích (2014), kybernetické útoky na estonské instituce (2007).

Hybridní válka často využívá právní šedé zóny, takže útoky nepřekračují práh otevřeného válečného aktu, což ztěžuje obranu.

Hybridní válka uvnitř EU
Kreml má pro státy NATO ostrý vzkaz
Tisíce nenápadných domů. Ruští špioni budují sítě nemovitostí určených k sabotážím
NATO se připravuje na válku, která se odehrává v naší hlavě
V Česku úřaduje pátá kolona. Slovenský expert i popsal, kdo to je
Ruská hybridní válka nepřesvědčuje. Cílem je zpochybnit hledání pravdy
Evropa je pod bezprecedentním útokem. Rusko je ostřejší než za studené války